Data Tresor Disc - médium s vylisovaným potiskem

A konečně tu máme Data Tresor Disc. Pokud jste sledovali video, zapomeňte na test kvality zápisu před potopením, nedopatřením je od jiného média (tvorba videa trvala příliš dlouho na to, abych jej opravoval ;-). Vodítkem se nakonec stala křivka jitteru, která je u obou výsledků velmi podobná, zatímco graf použitý ve videu vypadal jinak. Ať tak či onak, takto vypadalo médium před druhým ponorem:

DTD ve vodě - kvalita po 3 měsících ve vodě (před ponorem do jezírka)

A takto to dopadlo po vytažení z jezírka na konci dubna:

Kvalita zápisu po testu - Data Tresor Disc

Musím říci, že mě velmi překvapilo, že je médium čitelné. Vidíte tu oblast s vysokým výskytem chyb mezi 2,5. a 3. GB? Tu způsobil poměrně hrozivě vypadající škrábanec, který z části též kopíruje v zásadě kružnicovou drážku:

Rýha na médiu DTD

S tímhle nešvarem si ale mechanika překvapivě poradila a kontrolou bylo zjištěno (na videu je to zaznamenané), že z média je skutečně korektně čitelné vše, co tam bylo zapsáno. Jestliže tedy někde došlo ke zvýšení chybovosti, pak to snad téměř vždy jde na vrub špatnému zacházení. „Scratch-Proof“ JVC mi tedy přišlo o něco méně dodělané, až na tu kritickou rýhu.

Na médiu jsem však našel ještě jednu zvláštnost – jakousi jakoby „bublinu“ na vnitřním okraji, kde médium působí dojem, jako by se rozlepilo.

Kaz na vnitřním okraji DTD (škrábance přes byly vytvořeny dodatečně)

Zajímavé ovšem je, že ke slepení média dochází už více u středu, takže z okraje se tam ta bublina dostat nemohla. Buďto se při výrobě dostalo něco nepatřičného na inkriminované místo, nebo zapracoval třeba led v zimě, nebo nevím. Každopádně (slovy klasika) „na funkci to nemá vliv“ a médium je čitelné.

Závěr

Tentokráte na DTD pět chválu nebudeme, protože jsme očekávali, že test přežije. Přežilo ho totiž jen náhodou, stačila silnější rýha a mohlo být nečitelné stejně jako JVC. Co nám tedy vlastně tento test ukázal? Že je úplně jedno, jak kvalitní médium zvolíte. Když se k němu budete chovat jako prase, tak ho stejně zničíte a data pak nepřečtete :) Neberte moc ohledy na hlášky typu „Scratch-Proof“, protože test „proofnul“, že „scratchnout“ se to určitě dá. Kdybychom chtěli testovat odolnost proti poškrábání, museli bychom zvolit nějaký test s přesně daným způsobem poškrábání, přesně daným tlakem a podobně.

Tohle bylo spíše o tom, zda dostanete nějaká data z médií, které ve vodě utopil převrhnuvší se vodák :) a které po nějakém čase (řekněme po několika letech) najdete. Bude velkou měrou záležet na tom, kolik kamenů je v řece a jak moc drsně se bude s médiem zacházet.

Příště…

Test s médiem v zimě přidělaným na spodku auta (test vlivu solicích směsí) se nakonec neuskutečnil, protože jsem nepřišel na to, jak přidělat na auto zespodu média tak, aby nebyla poškozena odletujícím štěrkem, aby se média přes zimu neztratila a abych přitom nějak nepoškodil auto ;-). Hodlám to ale vyřešit simulací - ponořením médií do roztoku s posypovou solí (a když vyjde chvilka, občas s tím zamíchám ;).

Jedním z dalších testů by mělo být médium v autoklávu (mám něco rozjednaného) a v neposlední řadě chci ověřit trvanlivost dat (potažmo samotného plastu) po dlouhodobém svícení UV lampou. Určitým testem by mohlo být též zmrazení médií ve vodě/ledu (zda s médii něco udělá roztažnost vody) a na závěr možná přijde i čáryfukova tajemná skříňka plná miniaturních stísněným prostorem se šířících kmitů ;-).