Rozsáhlé studie hovoří o tom, že díky kvalitní výživě, dostupnému špičkovému zdravotnictví a novým technologiím, brzy lidé prolomí společně hranici 90 let průměrné délky života. Takovýto průměrný věk dožití se předpokládá v některých zemích již v roce 2030 a v následujících desetiletích bude dál narůstat.

Průměrná délka života (někdy i střední délka života) je údaj závisející na mnoha faktorech. Platí pravidlo, že čím ekonomicky, sociálně a zdravotnicky vyspělejší stát, tím vyšší věk se zde v konečném průměru u populace vyskytuje. U jednotlivce pak samozřejmě hraje individualita životního stylu (způsob stravování, celkový pohled na svět, rizikové chování). Svoji roli hraje i celková bezpečnost v daném státě.

Nejnižší průměrnou délku života mají mnohé africké země a asijské země, v nichž probíhají ozbrojené konflikty. Samozřejmě pak jsou na vině i epidemie AIDS a podobně.

I když dětské nemoci byly strašákem lidského života hlavně ve středověku a dnes se již vyskytují ojediněle, jsou významným ukazatelem při určování vyspělosti společnosti, národa, lidstva. Často se uvádí, že ve středověku průměrný věk dožití byl okolo 30 let, avšak za tento údaj mohly dětské nemoci. Pokud je člověk tenkrát přežil, klidně se tehdy mohl dožít 70 let! 

Evropská populace ve vrcholném středověku ještě rostla, v 11.–13. století byla Evropa dokonce přelidněna. Hladomor a pandemie černého moru v první polovině 14. století tomu růstu udělala konec a v postupných vlnách vymírá jedna až dvě pětiny Evropy. I když jde jen o odhad, spekuluje se o až třiceti miliónech lidí. Přesný počet nelze zjistit.

Je jasné, že veškeré prostředí pro člověka se postupem času zlepšilo a v průběhu let se kvalita života globálně zvyšuje. Otázkou ale zůstává, zda je zvyšující průměrná délka života u jedince vítanou změnou, pokud životní styl a zdravotní stav člověka nebude dovolovat aktivní a zdravý život.

Ještě nedávno se někteří vědci nechávali slyšet, že lidstvo dosáhlo svého maxima věku dožití. Profesor a vedoucí této rozsáhlé studie a výzkumu Majid Ezzati vyvodil překvapivý závěr: "Mnozí si mysleli, že 90 let je pro střední délku života horní mezí. Tento výzkum ale ukazuje, že tuto hranici prolomíme. Nevěřím, že se už nacházíme blízko takové meze, pokud nějaká vůbec existuje"

To je naprosto odlišné od doměnek a teorií posledních let, i když anomálie coby století a víceletí lidé existují a taktéž jich přibývá.

V České republice pak máme tyto české rekordmany. České ženy podle statistik žijí o šest let déle než čeští muži. 

Podle dostupných statistik a výsledků se délka dožití globálně opravdu zvyšuje, což je dáno zvýšenou péče o zdraví, rozšířenější povědomí o zdravém životním stylu a dostupnosti léčby na celou řadu nemocí. S dostupností internetu a jednoduchému přístupu k nepřebernému množství informací by se i průměrný člověk dnes může dostat k nejnovějším studiím, které by ho mohly navést k dlouhověkosti. 

Jak již bylo řečeno, bude záviset na mnoha faktorech kvality života, asi nejvíce na podpoře sociálního systému, pokud urychlené stárnutí populace (více starých lidí než lidí v produktivním věku) a taktéž na průběhu léčby nemocí, které souvisí s vyšším věkem a opotřebovaností organismu. Chtěli byste se dožít vysokého věku?