Evoluční hádanka rozluštěna: Trnohlavci nejsou samostatný kmen
Zdroj: Shutterstock
Objev fosilie staré 160 milionů let přepisuje učebnice evoluce. Nově popsaný druh Juracanthocephalus představuje chybějící článek mezi volně žijícími vířníky a parazitickými trnohlavci (Acanthocephala), známými svým háčkovitým chobotekem. Tento nález poskytuje první přímý důkaz o původu těchto tajemných parazitů a podporuje jejich zařazení jako specializované skupiny uvnitř kmene Rotifera. Významná fosilie zároveň ukazuje, že trnohlavci byli parazité už v období jury.
Objev fosilie druhu Juracanthocephalus z období jury, staré přibližně 160 milionů let, přináší zásadní poznatky o evolučním původu trnohlavců (kmen Acanthocephala) a jejich vztahu k vířníkům (kmen Rotifera). Tento nález, publikovaný v časopise Nature, pochází z bioty Daohugou v oblasti Vnitřního Mongolska v Číně.
Významný evoluční mezičlánek
Juracanthocephalus představuje přechodnou formu mezi volně žijícími, čelistnatými vířníky a bezčelistnatými, endoparazitickými trnohlavci. Tento objev poskytuje první přímý fosilní důkaz podporující hypotézu, že trnohlavci jsou vysoce specializovanou skupinou uvnitř vířníků, konkrétně v rámci kladu Gnathifera, který zahrnuje také kmeny Gnathostomulida a Micrognathozoa.
Morfologické charakteristiky
Fosilie Juracanthocephalus vykazuje vřetenovité tělo rozdělené na chobotek, krk a trup. Chobotek je opatřen háčky směřujícími dozadu, což je typický znak současných trnohlavců. Na břišní straně trupu se nachází 38 řad příčných štětinových hřebenů. V oblasti chobotu je zachován možný trávicí trakt, zatímco v trupu není zřetelný. Terminální část fosilie obsahuje strukturu připomínající bursa samců současných trnohlavců.
Kredit: YANG Dinghua
Fylogenetické zařazení
Fylogenetická analýza, která zahrnovala jak současné, tak fosilní druhy červovitých živočichů, identifikovala Juracanthocephalus jako bazální skupinu trnohlavců, sesterskou ke všem současným zástupcům tohoto kmene. Tento výsledek je v souladu s molekulárními studiemi, které řadí trnohlavce do kmene Rotifera, konkrétně do skupiny Syndermata, jež zahrnuje třídy Monogononta, Bdelloidea a Seisonidea.
Význam objevu
Objev Juracanthocephalus přináší důležité informace o evolučních inovacích a tělesném plánu trnohlavců. Jeho háčkovitý chobotek a velká velikost těla naznačují, že šlo o endoparazita již v období jury. Tato fosilie také podporuje hypotézu, že trnohlavci mohli vzniknout v suchozemském prostředí a od vířníků se oddělili nejpozději ve střední juře.
Tento nález podtrhuje význam přechodných fosilií při objasňování radikálních morfologických změn v tělesných plánech živočichů. Zatímco molekulární fylogenetika zásadně přispěla k našemu chápání evolučních vztahů, fosilní důkazy, jako je Juracanthocephalus, jsou nezbytné pro rekonstrukci historie života na Zemi.
Zdroje:
