V posledních letech se smýšlení lidstva snaží obracet k zelené ekologii. To se nevyhnulo ani automobilovému průmyslu, který začal hromadně chrlit ekologické elektromobily. Ale s narůstající poptávkou roste i otázka, zda máme na Zemi dostatek materiálů pro tvorbu baterií do elektromobilů.

Podle Laurense de Jonga, vedoucího pracovníka v projektu EU nazvaném „Blue Nodules“,který prohlásil v souvislosti s přechodem na elektromobily, že pro nás bude nezbytné zajistit nějaké významné ložisko například kobaltu. Ten se podle všeho vyskytuje v hojném množství na mořských dnech.

Podle posledních průzkumů se tak zdá, že horniny v mořských hlubinách jsou mnohem bohatší než ty na povrchu. Otázkou však zůstává, jak se k nim dostat. Prozatím je nejvíce kobaltu získáváno v Demokratické republice Kongo a dokonce se spekuluje, že zde dochází k těžké práci dětí.

Podle předsevzetí, které si stanovily například britové do roku 2050, by bylo potřeba získat dvojnásobek světové produkce kobaltu. De Jung sice přiznává, že v budoucnu možná budou baterie vyráběny z něčeho jiného, ale pokud má být elektromobilová revoluce, musí se co nejrychleji sehnat co nejvíce kobaltu.

Ochránci přírody však poukazují na to, že život v hlubinách by mohl být významně ohrožen masivní těžbou a těžkým průmyslem. Mnoho z těchto hlubinných živočichů není ani známo, natož popsáno. Nyní nastává podle ekologů onen paradox.

Pro ekologičtější dopravu a lepší životní prostředí dojde možná k ohrožení hlubinného života. Nikdo totiž nemůže, pro nedostatek podkladů, odhadnout, jak by hlubinná těžba mohla v dlouhodobém horizontu ovlivnit mořský ekosystém.  „Vždy budeme měnit prostředí, to je jisté,“ říká Ralf, „ale to samé platí pro těžbu na pevnině a naším cílem je minimalizovat dopad.“