Evropský extrémně velký dalekohled dostal zelenou, najde novou Zemi?
E-ELT (European Extremely Large Telescope) je už ve vývoji od roku 2005. Teprve ale až nedávno, v červnu 2012 schválila Evropská jižní observatoř (ESO) jeho výstavbu pod podmínkou, že kontrakt v hodnotě převyšující 2 miliardy euro může být přidělen, až se podaří sehnat 90% finančních prostředků na samotný dalekohled. Nyní po přijetí Polska do ESO byla tato podmínka splněna a nejvyšší výkonný orgán ESO posvětil finálním souhlasem výstavbu největšího optického teleskopu určeného pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast spektra.
Nový gigantický dalekohled bude postaven v chilské poušti Atacama na vrcholu hory Cerro Armazones. Aby se zabránilo časovému skluzu, tak ESO odsouhlasila (byla udělena výjimka), že stavební práce na E-ELT můžou začít ještě předtím než se podaří sehnat oněch 90% finančních prostředků na samotný dalekohled. Stavební práce v Chile už proto začaly v červnu tohoto roku, kdy při slavnostním ceremoniálu byla odstřelena část hory pro platformu dalekohledu o rozměrech 150 x 300 m. Dokončení stavby je naplánováno na rok 2022 a první světlo by mohl dalekohled analyzovat už kolem roku 2023.
Hlavní zrcadlo E-ELT bude mít průměr 39,3m (zatím zdaleka největší celkový průměr objektivu 10,4 m má Grand Telescopio Canaris umístěný na Kanárských ostrovech) a bude složeno z celkem 798 šestiúhelníkových segmentů o rozměrech 1,4 m. Původním plánem bylo zhotovit hlavní zrcadlo o průměru 100 m, ale tento plán se ukázal jako těžko realizovatelný. Optický teleskop bude dále vybaven adaptivní optikou, jejímž úkolem bude kompenzovat zhoršenou kvalitu obrazu. E-ELT by měl poskytovat zhruba 16x tak ostřejší snímky, než jaké nám poskytl Hubbleův teleskop.
Vědci si od nového dalekohledu slibují, že nám pomůže najít nové exoplanety a protoplanetární systémy. Dále bude využit k pozorování hvězd v blízkých galaxiích a k průzkumu vzdáleného vesmíru.