CDR.cz - Vybráno z IT

Tisíce let starý zvuk z hlubin kosmu. Vědci mu naslouchají z druhé strany Měsíce

Zdroj: Shutterstock

Zatímco na Zemi ruší kosmické signály mobilní sítě, Wi-Fi a satelity, na odvrácené straně Měsíce je ticho. A právě tam chce tým britských vědců vyslat satelit CosmoCube, aby zachytil dávný „šepot“ vesmíru – signály z doby, kdy hvězdy ještě neexistovaly.

Všechno se jednou rozpadne: Vědci spočítali, kdy zmizí i Měsíc a lidé

Na počátku vesmíru nebyly hvězdy, galaxie ani planety – jen nekonečná temnota, kterou vyplňoval vodík. Právě tato éra, známá jako „Temný věk“ (Dark Ages), zůstává pro astronomy stále jednou z nejzáhadnějších. Vědci se domnívají, že by mohla obsahovat klíčové informace o tom, jak vznikly první struktury ve vesmíru – a právě tyto stopy teď chtějí zachytit.

Jenže zachytit slabý rádiový signál z počátku věků, když je Země plná rušivých vln, je jako pokoušet se slyšet šepot uprostřed rockového koncertu. Řešení? Poslat detektor tam, kde je absolutní klid – na oběžnou dráhu Měsíce, konkrétně na jeho odvrácenou stranu, chráněnou před rušením.

Malý satelit, velké ambice

CosmoCube, jak se projekt jmenuje, je kompaktní satelit vybavený speciálním nízkofrekvenčním radiometrem, schopným zachytit mimořádně slabé signály v rozsahu 10–100 MHz. Tento rozsah je ideální pro detekci reliktních rádiových vln, které vznikly v době, kdy byl vesmír mladší než 200 milionů let. V čele výzkumu stojí britští vědci z Univerzity v Cambridge a Portsmouth spolu s odborníky z laboratoří RAL Space a firmy SSTL.

Zdroj: Shutterstock

Hlavním cílem je „slyšet“ první vlny vodíku – nejstaršího a nejjednoduššího prvku ve vesmíru. Tyto signály, ztracené v šumu moderní doby, by mohly obsahovat odpovědi na otázky o vzniku galaxií, roli temné hmoty i o tom, proč se vesmír rozpíná jinou rychlostí, než se podle teorií předpokládalo (tzv. Hubbleovo napětí).

Předposlední hranice vesmíru

Temný věk vesmíru je dosud téměř neprozkoumané období, které předcházelo „kosmickému úsvitu“ – vzniku prvních hvězd. Zatímco jiná období, jako například doba po velkém třesku nebo éra galaxií, už byla do značné míry zmapována, právě tato fáze zůstává záhadná.

„Je to, jako kdyby k nám z vesmíru přicházely zprávy staré přes 13 miliard let,“ říká profesor David Bacon z Univerzity v Portsmouth. „Musíme ale jít až na druhou stranu Měsíce, abychom je dokázali slyšet.“ CosmoCube by se tak mohl stát jedním z prvních nástrojů, které do této éry opravdu proniknou.

Spolupráce, která překračuje oběžnou dráhu

Projekt CosmoCube vzniká jako součást britského programu UK Space Agency a spojuje akademickou i průmyslovou sféru. Vzniká v laboratořích, kde už běží testování prototypů. Vývoj řídí tým z Cavendish Radio Astronomy and Cosmology, vedený Dr. Eloyem de Lerou Acedem, který misi představil na letošním setkání Královské astronomické společnosti v Durhamu.

Podle plánu by měl satelit odstartovat k Měsíci do konce této dekády. Tím otevře novou kapitolu kosmického výzkumu – nejen z hlediska technologie, ale i filozofie. Místo hledání života na jiných planetách se snaží porozumět samotnému zrodu všeho.

Malý krok pro satelit, obrovský pro lidské poznání

V době, kdy se o vesmíru často mluví v souvislosti s kolonizací Marsu nebo komerčními lety, CosmoCube připomíná, že naše největší otázky se často skrývají hluboko v minulosti – v éře bez světla, zvuku i života. Pokud vše půjde podle plánu, možná už za pár let uslyšíme to, co znělo jen jednou: první „šepot“ samotného vesmíru.

Tagy: 
Zdroje: