Přestože Google Reader nepatřil k široce používané službě, měl mnoho věrných uživatelů, kterým byl skvělou pomůckou při každodenním získávání novinek z různých informačních zdrojů. Googlu už ale služba nepřišla perspektivní a vzhledem k tomu, že nebylo její používání tak četné jako dříve, ji spolu s několika dalšími k datu 1. července ukončil. Google Reader byl s námi 8 let a nyní po něm zůstalo mnoho zklamaných tváří, které si teď musí najít jinou náhradu a často pokukují, aby byla co nejpodobnější. Vyzkoušeli jsme G2Reader, který je mu asi nejblíže a snaží se jít v jeho stopách.

Ještě předtím ale nesmíme opomenout zdůraznit, že Google stanovil datum 15. července, do kterého máte šanci svá data z Reader účtu stáhnout a nepřijít o ně. Použít můžete Google Talkout, kde vytvoříte archiv a jako zdroj pro jinou RSS čtečku poslouží OPML soubor subscriptions.xml, který se v něm ukrývá.

První seznámení

To, že je G2Reader považován za náhradu zrušeného Google Readeru, se dozvíme hned v úvodním textu na hlavní stránce. Nebyl tedy vytvořen jako okrajová služba nebo projekt nějakého nadšence, nýbrž cílí převážně na uživatele této zrušené RSS čtečky. Stejně jako ona je G2Reader přístupný skrze webové rozhraní vašeho prohlížeče a v budoucnu by se měla objevit i aplikace pro Android. Do té doby nabízí alespoň mobilní webovou verzi.

Přihlášení ke službě je otázka chvilky a to zvláště, pokud zvolíte přihlášení přes účet Facebooku. Samozřejmě je zde i klasická registrace, ke které stačí pouze e-mailová adresa a vámi zvolené heslo. Výhodou G2Readeru je bezesporu i jeho jazyková podpora sedmi jazyků, mezi kterými je i čeština.

Po přihlášení už spatříme uživatelské rozhraní RSS čtečky a na první pohled si lze všimnout, že se v samotném rozvržení moc neliší od Google Readeru. Její design je jednoduchý, čistý a barvu horní lišty si můžete dokonce přispůsobit dle svého výběru z řady různých barev na domovské obrazovce.

Hlavní menu nalezneme v levém panelu. Kromě tlačítka Domů nabízí rozdělení na nepřečtené či hvězdičkou označené zprávy, zobrazení všech příspěvků bez ohledu na to, zda jste je už četli či nikoli, a pak už jen odkaz pro nastavení. V dolní části panelu je výčet všech vámi odebíraných zdrojů.

V první liště na úplném hořejšku stránky se kromě loga G2Reader a pole pro vyhledávání mezi všemi příspěvky nachází ještě tři textové odkazy - s vaším jménem pro návrat na domovskou obrazovku, další pro nastavení a třetí vás ze čtečky odhlásí. Na užší šedé liště pak nalezneme důležité tlačítko pro přidání nového RSS zdroje a několik dalších s možnostmi pro zobrazovaný obsah.

Nastavení

V samotném nastavení readeru máme na výběr ze tří možností – Účet, Import a Zvýrazňovač. Žádné rozsáhlé funkce zde nenalezneme a nastavení je velmi jednoduché. U osobního účtu si můžete změnit pouze jazyk, lokalizaci a správné pohlaví (zřejmě kvůli statistikám). K dispozici je také klíč API pro aplikace a pokud vám G2Reader vyhovovat nebude, nechybí ani tlačítko pro rychlé smazání účtu.

Vytvořený OPML soubor s odběry u Google Readeru nahrajete pod záložkou Import, čímž je velmi snadno obnovíte bez pracného vkládání po jednom. Tato funkce ale mívá v této době poměrně časté výpadky. Od položky Zvýrazňovač bychom asi nečekali nic nevídaného – v příspěvcích se žlutě zvýrazní vámi zvolená klíčová slova pro snažší orientaci, pokud se například zajímáte o konkrétního počítačového výrobce, produkt a podobně.

Jdeme na to!

Pro názornou ukázku G2Readeru jsem vložil celkem tři zdroje RSS – samozřejmě CDR, sesterský DIIT a často používaný zdroj pro náměty našich článků, server Liliputing. Při ručním zadávání odběru můžete vepsat pouze základní url adresu konkrétního serveru, která nemusí obsahovat cestu přímo ke zdrojovému RSS souboru. Po kliknutí na Ověřit dostupnost si ji totiž G2Reader najde sám a pak už jen stačí odběr přihlásit.

Jak ukazuje obrázek níže, u každého ze zdrojů (v našem případě pouze u Liliputing) se v červeném čtverci zobrazuje počet nepřečtených novinek za dobu vaší neaktivity. Stejně jako u Google Readeru si je můžete uspořádat do složek a rozdělit například podle tématu. K třídění je určena malá šipka po straně, která vyvolá nabídku pro vytvoření složky, odstranění odběru aj.

Pokud se po nastavení vrátíme tlačítkem Domů na úvodní obrazovku, vidíme poslední příspěvky z našich kanálů. V tomto případě pouze u serveru Liliputing, jelikož od ostatních zdrojů žádné nepřečtené novinky nemáme. Pokud bychom ale měli, zobrazují se vždy první dva nejnovější příspěvky od každého z RSS zdrojů a kromě nadpisu i úvod každého článku.

Nepřečtené zprávy se řadí podle nejnovějších nebo nejstarších a jsou promíchané od všech odebíraných kanálů. Když chceme zobrazit příspěvky od jednoho konkrétního, jednoduše na něj klikneme v dolní části panelu. Vidíme je seřazené pod sebou stejným způsobem jako u Readeru od Googlu, chybí zde ale zkrácené úvodní texty vedle nadpisů. Ty se spolu s úvodním obrázkem článku zobrazí až po rozkliknutí zprávy a pokud nás zpráva zaujala, odkaz Číst více vede přímo na celý článek.

K dispozici jsou i tlačítka pro rychlé sdílení na Twitter, Facebook či Google+. Stejně jako u Google Readeru nechybí možnost dvojího zobrazení příspěvků - buďto ve formě, kdy jsou „zabalené“ a musíte je pro více informací rozkliknout, nebo druhým způsobem, kdy jsou zobrazené úvodní texty u všech. Tím ale samozřejmě nabývá počet zobrazených a zhoršuje se přehlednost.

Nabídka Hvězdičky zůstala obdobná jako byla u Googlu - zobrazují se zde námi oblíbené (hvězdičkou označené) články.

Naše dojmy

Jak jsem již předeslal na začátku článku, rozložení a funkce G2Readeru jsou obdobné jako u Readeru od Googlu a to je jak velké pozitivum pro zklamané fanoušky zrušené služby, tak i skvělý tah k přilákání nových uživatelů na svoji stranu. Samozřejmě jsou k dispozici alternativní řešení, kdy si můžete s trochou šikovnosti vytvořit vlastní RSS čtečku běžící na lokálním serveru, používat vestavěné agregátory v prohlížečích či použít jakýkoli jiný webový.

Pokud však hledáte adekvátní náhradu za Google Reader, určitě neváhejte G2Reader vyzkoušet. Nás si získal přinejmenším svým rozhraním u funkcemi. Co na službu říkáte, plánujete jí alespoň vyzkoušet, nebo jste již sáhli po jiné alternativě?