Dalším známým příkladem je postava Arnolda J. Rimmera ze seriálu Červený trpaslík. Rimmer je hologram bývalého člena posádky vesmírné lodi, který díky technologii může pokračovat v interakci se svými žijícími kolegy i po své smrti. Tento koncept holografického „společníka“, který je schopen nejen komunikace, ale i pohybu a interakce s okolím, podněcuje představu, že bychom jednoho dne mohli mít vlastního „Rimmera“ – digitálního asistenta s podobou a vědomím člověka, který nás doprovází a pomáhá nám v každodenním životě.

Ale jak daleko jsme od této sci-fi vize? Přestože současná technologie ještě neumí vytvořit plně interaktivní a autonomní holografické bytosti, jako je Rimmer, vývoj v holografii, umělé inteligenci a interaktivních technologiích pokročil natolik, že tato představa možná není tak vzdálená, jak se může zdát. Moderní holografické projekce již nejsou jen statické obrazy, ale stále častěji umožňují pohyb, reakci na uživatele a dokonce i základní formu komunikace.

Historie holografie a její vývoj

Holografická technologie není úplně novým konceptem. V roce 1947 přišel s principem holografie maďarský vědec Dennis Gabor, když pracoval na zlepšení elektronového mikroskopu, což mu dokonce přineslo Nobelovu cenu. Tento objev se ovšem zaměřoval na elektronové vlny a holografie v tom smyslu, jak ji chápeme dnes – tedy projekce trojrozměrných obrazů za použití světla – tehdy ještě nebyla možná. Teprve s příchodem laserů v 60. letech došlo k průlomu, kdy se světelná holografie začala rozvíjet a vědci dokázali vytvářet realistické obrazy, které se zdály být trojrozměrné. Byly to však jen statické obrazy, a myšlenka dynamických, interaktivních hologramů se zatím pohybovala spíše v říši snů.

Od té doby ušla holografická technologie velký kus cesty. Původní statické obrazy ustoupily pokusům o pohyblivé hologramy, přičemž se začaly objevovat holografické displeje schopné zobrazit pohyblivé objekty a reagovat na okolní prostředí. Dnes jsme svědky vývoje pokročilých holografických systémů, které již nacházejí praktické využití v několika oblastech, i když ke zcela autonomním a interaktivním hologramům, jaké známe z filmů, nám stále chybí několik technologických průlomů.

Technologické výzvy holografie

K dosažení hologramů schopných plně interagovat a reagovat na uživatele, jako je například Rimmer z Červeného trpaslíka, existuje několik zásadních technologických výzev. První velkou překážkou je výpočetní výkon. Vytvoření reálného hologramu, který by dokázal reagovat na okolní prostředí v reálném čase, vyžaduje enormní množství dat, která musí být zpracována a synchronizována s projekční technologií. Lidský mozek je nesmírně citlivý na prostorové vnímání, a pokud by hologramy nebyly dostatečně detailní, ztrácely by iluzorní efekt trojrozměrnosti.

Dalším problémem je samotná projekční technologie. Holografie vyžaduje, aby světlo bylo promítáno v prostoru a vytvářelo reálné trojrozměrné obrazy. Současné obrazovky, jako LCD nebo LED, nejsou schopny vytvořit plnohodnotný 3D efekt, a proto vědci experimentují s holografickými displeji, které umožňují světlu se „vznášet“ v prostoru a vykreslovat tak trojrozměrné objekty. Vývojáři z Microsoftu a dalších technologických gigantů pracují na prototypech zařízení, které se tomuto ideálu blíží.

S holografickou technologií se pojí i otázka interaktivity. Hologram, který by dokázal reagovat na uživatele, by musel být vybaven umělou inteligencí schopnou rozpoznat lidskou řeč, pohyby a případně i emoce. Tímto směrem se technologie postupně ubírá, ale plně interaktivní hologramy, které by byly schopny konverzace a komplexního chování, jako je Rimmer, jsou zatím hudbou budoucnosti.

Zdroj: Shutterstock

Současný stav vývoje: Kde se holografie dnes používá?

Ačkoli nám do plně funkčního „Rimmera“ ještě něco chybí, holografická technologie již dnes nachází reálné využití v několika oblastech.

Medicína

Hologramy se začínají uplatňovat v lékařství, kde pomáhají chirurgům vizualizovat trojrozměrné obrazy orgánů, cév nebo tkání. Tato technologie umožňuje lékařům získat lepší přehled o vnitřní struktuře těla a provádět přesnější zákroky. Například systémy Microsoft HoloLens nebo Magic Leap už umožňují chirurgům zobrazit prostorové modely v reálném čase během operací, což zvyšuje bezpečnost a přesnost zákroků.

Vzdělávání

V oblasti vzdělávání mohou hologramy přinést revoluci tím, že umožňují studentům lépe pochopit složité koncepty. Představte si hodiny biologie, kde si studenti mohou prohlédnout lidské tělo ve 3D, nebo hodiny chemie, kde se jim přímo před očima objeví struktury molekul. Některé univerzity již testují holografické projekce pro výuku, protože se ukazuje, že tato vizualizace vede k lepšímu pochopení a zapamatování učiva.

Zábavní průmysl a umění

Holografie má široké využití i v zábavním průmyslu. Hologramy zesnulých hudebních ikon, které se „vracejí“ na koncertní pódia, jsou pro fanoušky atraktivním fenoménem. V roce 2012 vzbudil pozornost holografický koncert rappera Tupaca Shakura na festivalu Coachella. Od té doby se hologramy staly populárními i v muzeích nebo uměleckých instalacích.

Komunikace a obchod

Jednou z fascinujících možností je i využití holografických technologií v komunikaci na dálku. Některé společnosti již pracují na systémech, které umožní videohovory ve formě hologramů. Microsoft, Google a další technologičtí giganti vyvíjejí platformy, které by dokázaly přenášet 3D obraz v reálném čase, což by umožnilo komunikaci s „reálnou přítomností“ na dálku. Takové systémy by se mohly uplatnit v obchodních prezentacích, kde by klienti mohli produkt vidět a analyzovat ve 3D.

Výhled do budoucnosti: Kdy můžeme očekávat svého vlastního „Rimmera“?

K dosažení skutečného „Rimmera“ – autonomního a interaktivního holografického asistenta – bude potřeba ještě několik technologických pokroků. Vývoj umělé inteligence, která dokáže analyzovat a reagovat na složité podněty, je zásadní, stejně jako miniaturizace holografických projektorů a snížení jejich nákladů.

V blízké budoucnosti můžeme očekávat vývoj hologramů, které budou schopny základních interakcí, a postupně se dostanou i do každodenního života. Tím, že holografie pronikne do oblasti komunikace, medicíny a vzdělávání, se stane nepostradatelnou technologií a přiblíží nám svět, který jsme donedávna vídali jen ve sci-fi filmech.

Zatím jsme sice daleko od toho, abychom měli po svém boku plnohodnotného „Rimmera“, ale směle kráčíme kupředu a možnost mít holografického asistenta není už jen otázkou vzdálené budoucnosti.