To je pro akcionáře dobrá zpráva, ale o trochu horší zpráva to je pro zaměstnance. Ty ušetřené peníze a čas totiž znamená méně pracovních míst, protože mnoho pracovních pozic bude totiž nahraditelných právě umělou inteligencí. 

Problém s umělou inteligencí se o něco více rozrostl s příchodem generativních modelů umělé inteligence, jako je například ChatGPT od OpenAI, které dokáží i vygenerovat celé kusy programovacího kódu. Druhou otázkou ale je, zda generované výsledky jsou správně. V minulosti jsme psali i článek o poměrně nízké míře správných odpovědí.

Zdroj: Shutterstock

Otázkou případné náhrady zaměstnanců umělou inteligencí se zabýval i technologický gigant IBM. Podrobná zpráva IBM ukazuje, jak příchod umělé inteligence pozvolna vstupuje do obchodních modelů jednotlivých společností. Ke své studii využila IBM data z předchozích studií, kde měla k dispozici odpovědi od několika tisíc respondentů, mezi kterými byli vedoucí pracovníci i řadoví zaměstnanci, a to hned z několika zemí světa.

Podle výsledků této studie by příchod umělé inteligence nemusel nutně znamenat pohromu pro řadové zaměstnance. Bude ale nezbytné, aby se přeškolili a uměli využít umělou inteligenci ve svůj prospěch. To ostatně koresponduje i s odpověďmi manažerů, podle kterých se bude muset v budoucnu více než 40 % zaměstnanců v příštích letech rekvalifikovat pro práci s umělou inteligencí a novými technologiemi.

Pokud vycházíme z toho, že na světě je 3,4 miliard pracujících lidí, týká tato rekvalifikace 1,4 miliard lidí. Dále pak 87 % manažerů předpokládá, že nové technologie a systémy umělé inteligence spíše pracovní povinnosti a náplň na jednotlivých pozicích rozšíří, ale nenahradí je.

V praxi se dá tento nový model vyjádřit tak, že pracovníci mohou dělat více náročnějších úkolů s menšími znalostmi. To stojí i v samotné zprávě. Na pracovním trhu se proto více cení schopnost adaptovat se na nové technologie, kritické myšlení a efektivní komunikaci.