Podle posledních průzkumů se zjistilo, že Kryštof Kolumbus svým objevem spustil nepřímo masakr srovnatelný s počtem obětí 2. světové války. Před příchodem „civilizovaných“ evropanů bylo na území Ameriky zhruba 60 milionů domorodců, kteří zde výborně prosperovali a mohli se chlubit vyspělým zemědělstvím.

Pár let po objevení Ameriky klesl počet domorodců na pouhých 6 milionů. Příchod Evropanů nepřinesl na nové území jen hromadné vyvražďování původních obyvatel, ale také nemoci, se kterými si domorodci neuměli poradit, jako třeba neštovice, spalničky nebo chřipka.

Podle vědců z Londýnské Univerzity bylo následkem drastického snížení počtu obyvatel opuštěny ohromné plochy orné zemědělské půdy, která byla dříve úrodnou zemědělskou půdou. O tuto volně ležící plochu se postarala okolní vegetace a začala tuto plochu obsazovat absorbovat z atmosféry čím dál více oxidu uhličitého a následně ho zadržovat v půdě.

Tím došlo k odstranění části skleníkových plynů z atmosféry a v konečném důsledku to vedlo ke snížení teploty na planetě o 0,15 stupňů Celsia. Dle jiných názorů celá krize kolem skleníkových plynů začala až v době průmyslové revoluce a hromadného spalování fosilních paliv. Pravda je tudíž taková, že první klimatickou změnu skutečně provedl člověk již o 250 let dříve.

Kolik lidí vlastně zahynulo?

Předem je nutno poznamenat, že přesná čísla neexistují, protože Indiáni svůj lid nesčítali. Veškeré odhady počtu obyvatel se opírají o záznamy očitých svědků v kombinaci s platebními údaji v období kolonizace. Autoři nové studie však uvádějí že očití svědci nadhodnocovali počty obyvatel, aby zdůraznili objevené bohatství. Platební údaje na druhou stranu také nemají přesnou vypovídací hodnotu, protože vznikly v době, kdy velká část indiánů již nežila. 

Nová studie se proto oprostila od zajetých metod a rozdělila území Ameriky do 119 regionů, ve kterých pak jednotlivě bádala a odhadovala počty předkolumbovských obyvatel. Závěr studie odhaduje, že zde žilo zhruba 60,5 milionů lidí.

Při porovnání údajů z roku 1492 a 1600 došly k závěru, že počet původních obyvatel se snížil o 90 %, což se rovná 55 milionů lidí. Pro představu se jedná o více lidí, než kolik dnes žije v New Yorku, Londýně, Tokiu a Pekingu dohromady.

Při tom bylo zjištěno, že každý domorodec se v průměru staral o zhruba jeden hektar půdy. Při poklesu 90 % obyvatel poklesl i rozsah obdělávané půdy. Proto když pole o rozloze Francie zarostla hromadně vegetací, začala se do země absorbovat část oxidu uhličitého a docházelo k ochlazování celé zeměkoule.

Toto zjištění je podloženo i ledem z Antarktidy, ze kterého je patrno, že v letech 1500-1600 došlo k významnému poklesu oxidu uhličitého. Sám vedoucí této studie přiznává, že na pokles teploty mohly mít vliv i jiné faktory, jako jsou erupce či sluneční aktivita. Zastává však názor, že vyvraždění a vymření takové masy obyvatel mělo na tuto globální změnu svůj podstatný vliv.