Ledovec na Sibiři ukrýval hlístice živé již 41 tisíc let. Zodpoví životní otázky
Nejen vlivem globálního oteplování dochází k tání ledovců po celém světě. Jeden z vědeckých týmů se rozhodl prozkoumat část permafrostu, který získal na Sibiři, aby mohl detailně prozkoumat, jaké je složení mikrobů v ledu. Všichni byli překvapeni, co objevili. Nacházelo se tam totiž několik hlístic, které jsou staré minimálně 41 000 let.
Celý projekt má pod svými křídly univerzita v Tenessee, konkrétně mikrobioložka Tatiana Vishnivetskaya, která se snaží co nejdůkladněji prozkoumat hlístice, které pocházejí z poslední doby ledové, umístěné v petriho miskách.
Pozoruhodné je na tom, že to prakticky popírá dosavadní zavedenou iluzi o tom, co je potřeba k životu a k přežití. Tito červi dokázali, že život, jako takový, může přečkat i opravdu extrémní podmínky. To je koneckonců dobrá zpráva i pro astronomy, protože obdobné podmínky, jakou měli tyto hlístice v permafrostu, panují i na některých planetách či jejich měsících v naší sluneční soustavě. Tento výzkum tak dává větší naději na nalezení života ve vesmíru.
Vishnivetskaya je toho názoru, že hlístice jsou prozatím ten nejsložitější organismus, který kdy zamrznutí a poté probuzení k životu přežil. Domnívá se také, že kdyby permafrost byl stabilní, délka života těchto červů by nebyla omezena. Vědec Gaetan Borgoni z Belgického institutu pro výzkum života v extrémních podmínkách poznamenal, že pokud dokáží hlístice přežít bez poškození 41 000 let, neumí si představit horní hranici jejich života.
Sám Borgoni uvádí, že vzhledem k faktu, že hlístice dokáží přežít jak hluboko pod zemí bez vody, vzduchu i světla, tak v permaforstu, je velice pravděpodobné, že se budou vyskytovat i na jiných a méně pohostinných planetách než je Země. Jejich výskyt ve vesmíru se prozatím nepotvrdil, ale je to prý jen otázka času.