Mars a Země si jsou blíž, než jsme čekali. Dokazují to podivné vlny v půdě
Zdroj: Shutterstock
Na povrchu Marsu, pod vrstvami prachu a ledu, se ukrývá překvapivý příběh. Vědci objevili půdní vzory, které se až znepokojivě podobají těm na Zemi. Objev otevírá novou kapitolu zkoumání marsovské minulosti a její možné souvislosti s životem.
Nový výzkum vědců z University of Rochester přináší nečekané odhalení o Marsu. Přestože je tato planeta známá svým suchým a prašným povrchem a řídkou atmosférou, mohly na ní působit podobné fyzikální síly jako na Zemi. Objev, publikovaný v časopise Icarus, přináší důkazy, že půdní vzory na Marsu nápadně připomínají vlnovité tvary, které známe z mrazivých oblastí naší planety.
Vědci analyzovali snímky devíti kráterů na Marsu pomocí satelitních dat a porovnali je se vzory v horských a arktických oblastech Země. Tyto vlnovité struktury, odborně zvané soliflukční laloky, vznikají v prostředí, kde se půda střídavě zamrzá a rozmrzá. Na Zemi jsou typické pro arktické oblasti a horské masivy, kde teplotní cykly umožňují pomalý pohyb uvolněného materiálu po svahu.
Zdroj: Shutterstock
Na Marsu jsou však tyto laloky v průměru 2,6krát vyšší. Tým vědců vysvětluje, že je to logický následek slabší gravitace a jiného složení půdy. Díky tomu se půdní masy mohou hromadit do větších výšek, než se jejich vlastní váha stane neudržitelnou a sesunou se.
Ještě zajímavější je, že na rozdíl od Země, kde k tomuto procesu přispívá roztávající voda, na Marsu zřejmě docházelo k cyklům sublimace – kdy led přechází přímo v plyn bez kapalné fáze. Tento objev přináší nové důkazy, že Mars mohl v minulosti hostit mrazivé podmínky podobné těm pozemským.
„Je to fascinující, protože takové vzory nejsou jen geologickou zajímavostí. Jsou stopami minulých klimatických cyklů a mohou nám říct, kde hledat důkazy o minulém životě,“ vysvětluje Sleiman. Podle něj může studium těchto struktur odhalit, jestli Mars v dávné minulosti prožil období, kdy se na jeho povrchu mohly objevit podmínky vhodné pro život.
Ačkoliv vědci zatím nemají důkaz o tom, že by v těchto oblastech život existoval, vzory v půdě ukazují, že klima Marsu bylo v minulosti mnohem dynamičtější, než se dříve předpokládalo. A právě v těchto mrazivých kráterech se podle Sleimana vyplatí hledat další indicie – včetně stop po organických sloučeninách nebo minerálech, které by mohly vznikat za přítomnosti vody.
„Naše práce ukazuje, jak moc je důležité dívat se na jiné planety nejen optikou rozdílů, ale i podobností,“ uzavírá Glade. „Mars a Země mají možná více společného, než jsme si dosud připouštěli.“
Zdroje:
