Nová Země? Astronomové objevili obyvatelnou planetu jen 35 světelných let daleko

Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, zůstává jednou z největších záhad lidstva. Každý nový objev exoplanety – planety mimo naši sluneční soustavu – přináší další dílek do skládanky, která by mohla vést k odpovědi. Nejnovější příspěvek do této mozaiky přišel z Číny, kde tým vědců oznámil objev planety Kepler-725c. A nejde jen o další „skálu ve vesmíru“. Planeta má hmotnost srovnatelnou s tzv. super-Zeměmi, nachází se v obyvatelné zóně své hvězdy, a navíc byla objevena metodou, která se může stát novým standardem.

Co přesně víme o Kepler-725c?

Kepler-725c patří mezi tzv. super-Země – tedy planety, které jsou větší než Země, ale menší než plynní obři jako Uran či Neptun. Konkrétně má přibližně 10× větší hmotnost než Země. Obíhá hvězdu Kepler-725, která je typu G9V, což je velmi podobné našemu Slunci. Její oběžná doba činí 207,5 dne, přičemž značná část této trajektorie se nachází v tzv. obyvatelné zóně – tedy oblasti, kde by mohla existovat kapalná voda.

Planeta dostává asi 1,4× více záření než Země, což na první pohled může vzbuzovat obavy, zda není příliš horká. Nicméně klíčovou roli zde hraje atmosféra: pokud má Kepler-725c atmosféru schopnou udržovat stabilní teplotní podmínky, může být život zcela reálně možný.

Proč je tento objev tak důležitý?

Zásadním zlomem není pouze samotná planeta, ale způsob, jakým byla objevena. Tradiční metody, jako je sledování tranzitů (když planeta přechází před svou hvězdou a lehce ji zatemňuje) nebo měření radiálních rychlostí hvězd (jak se „kymácejí“ vlivem přitažlivosti planety), mají svá omezení. Například fungují jen tehdy, když je oběžná dráha planety dostatečně „rovná“ z pohledu Země.

Tentokrát ale astronomové sáhli po technice TTV – Transit Timing Variation. Ta spočívá ve sledování drobných odchylek v časech tranzitů známé planety (v tomto případě Kepler-725b). Pokud je v systému i jiná planeta, její gravitace mírně narušuje oběžnou dráhu té první, což se projeví jako nepravidelnosti v časech přechodů.

A právě z těchto nepravidelností vyčetli vědci existenci Kepler-725c. Využili k tomu data ze satelitu Kepler a následné matematické modely. Je to vůbec poprvé, kdy TTV metoda vedla k objevu planety v obyvatelné zóně, která by navíc mohla hostit život.

Zdroj: Shutterstock

Co je metoda TTV a proč na ní záleží?

Transit Timing Variation je technika, která má hned několik výhod:

• Nezávisí na přesném natočení oběžné dráhy vůči nám – což je hlavní problém tradiční tranzitní metody.
• Nevyžaduje špičkové spektrální vybavení, jako metoda radiálních rychlostí.
• Funguje i na vzdálenější planety s delšími oběžnými dobami, které se častěji nacházejí v obyvatelné zóně.

To vše dělá z TTV nesmírně cenný nástroj, který by mohl výrazně zrychlit hledání tzv. „druhých Zemí“.

Co nás čeká dál?

Objev Kepler-725c přichází v době, kdy se chystají dvě zásadní astronomické mise zaměřené na hledání obyvatelných exoplanet:

1. PLATO (ESA) – Evropská mise zaměřená na detekci planet pomocí tranzitní metody, ale i kombinace TTV.
2. ET (Earth 2.0) – Čínská mise, jejímž cílem je najít planety podobné Zemi kolem hvězd podobných Slunci.

Obě mise počítají s využitím metody TTV jako doplňku k tradičním technikám. To znamená, že podobných objevů, jako je Kepler-725c, může v blízké budoucnosti přibývat.