Například na Facebooku se objevily falešné zprávy o tom, že Izrael plánuje zničit mešitu Al-Aksá v Jeruzalémě. Na Instagramu se zase objevily obrázky ukazující údajné oběti izraelských útoků, které byly ve skutečnosti pořízeny v jiných zemích nebo v jiných letech. A na WhatsAppu se šířily zprávy vyzývající k lynčování Arabů nebo Židů.

Meta se hájí, že aktivně bojuje proti dezinformacím a nenávisti na svých platformách a že spolupracuje s nezávislými ověřovateli faktů a organizacemi pro lidská práva. Společnost také tvrdí, že odstranila více než 1000 skupin, stránek a účtů spojených s Hamásem nebo jinými teroristickými organizacemi. Nicméně přiznala, že má problémy s detekcí a moderací obsahu v arabštině a hebrejštině, což jsou jazyky používané v konfliktním regionu.

Zdroj: Shutterstock

Evropská komise varovala Metu, že by mohla být postižena novým zákonem o digitálních službách (DSA), který je součástí balíčku Digitální služby. Tento zákon by mohl vstoupit v platnost v roce 2024 a cílil by na velké online platformy jako Meta, které mají více než 45 milionů uživatelů v Evropské unii. DSA by požadovala od těchto platforem, aby byly transparentnější o tom, jak moderují obsah, jak používají algoritmy k jeho řazení a doporučování a jak spolupracují s orgány členských států. DSA by také dala uživatelům právo na odvolání proti rozhodnutím platforem o odstranění nebo zachování obsahu. Pokud by platformy porušily DSA, mohly by čelit pokutám až do výše 6 % z celosvětového obratu.

Meta se proti tomuto obvinění samozřejmě brání a tvrdí, že je komise příliš přísná a mohla by ohrozit svobodu projevu a inovace na internetu. Již údajně dodržuje vysoké standardy transparentnosti a odpovědnosti a že spolupracuje s evropskými orgány na řešení problémů souvisejících s online obsahem. Vyzvala proto Evropskou komisi k dialogu a spolupráci na nalezení nějaké rovnováhy mezi ochranou uživatelů a podporou propojeného internetu.