Podle dokumentu podaného u federálního soudu v Kalifornii je nabídka „seriózní“ a vychází z principu, že pokud by měly být aktiva neziskové části OpenAI prodána, měly by být oceněny tržní hodnotou. Musk a jeho firma xAI spolu se skupinou investorů tak nabídli 97,4 miliardy dolarů s cílem udržet OpenAI v souladu s její původní vizí – tedy vývojem AI ve prospěch lidstva.

Zdroj: Shutterstock

Správní rada OpenAI se však k nabídce Muska postavila odmítavě. Právní zástupce společnosti Andy Nussbaum uvedl, že Muskova nabídka „neodráží reálnou hodnotu neziskové části OpenAI“ a že organizace „není na prodej“. Tento postoj naznačuje, že OpenAI nechce riskovat ztrátu kontroly nad svým směrem vývoje a nechce se dostat pod přímý vliv jednoho investora, byť jím je Elon Musk.

Právníci OpenAI ve svém prohlášení dále tvrdí, že Muskova nabídka je „nevhodným pokusem o oslabení konkurence“. Tvrdí, že sám Musk v rámci své žaloby argumentoval tím, že jakékoli převedení aktiv OpenAI by bylo porušením jejího původního poslání, což se nyní zdá být v rozporu s jeho vlastním návrhem na jejich koupi.

Celá situace se dostala před soud a její výsledek může mít zásadní vliv nejen na OpenAI, ale i na celkový vývoj v oblasti umělé inteligence. Právní spor se točí kolem dvou klíčových bodů:

1. Dodržení původního poslání OpenAI
   Musk tvrdí, že OpenAI se odklání od svého původního neziskového poslání a že změna její struktury je v rozporu s její zakládací listinou. Pokud by soud dal Muskovi za pravdu, mohlo by to znamenat zablokování přechodu na veřejně prospěšnou korporaci.
2. Důsledky pro konkurenceschopnost v oblasti AI
   Pokud by Musk skutečně získal OpenAI pod svůj vliv, mohlo by to ovlivnit směřování vývoje AI. Zatímco jeho firma xAI se rovněž zabývá vývojem pokročilé umělé inteligence, otázkou zůstává, zda by tímto krokem nesnížil konkurenci na trhu.