Zakázka na výstavbu druhého mobilního odpalovacího zařízení (ML-2) byla původně zadána inženýrské firmě Bechtel v roce 2018 za 383 milionů dolarů, s termínem dokončení v březnu 2023. Nicméně, tento termín již dávno uplynul a Bechtel dosud sotva zahájil fyzickou výrobu. NASA nyní odhaduje, že projekt bude stát 1,8 miliardy dolarů a bude dokončen v září 2027. Avšak zpráva generálního inspektora varuje, že i tento odhad může být příliš optimistický, vzhledem k velkému množství zbývajících stavebních prací.

Zdroj: Shutterstock

Tato věž má být kritická pro podporu větší verze rakety SLS, známé jako Block 1B, která má poprvé odstartovat v rámci mise Artemis IV. Tato mise má dopravit na oběžnou dráhu kolem Měsíce vesmírnou loď Orion s posádkou a část stanice Lunar Gateway, přičemž půjde o druhý přistání astronautů na Měsíci v rámci programu Artemis. Původně se plánovalo, že tato mise odstartuje v roce 2028, ale vzhledem k zpožděním a rostoucím nákladům je téměř jisté, že se start posune nejdříve na polovinu roku 2029.

Jedním z hlavních problémů, které vedly k tak dramatickému nárůstu nákladů a zpoždění, bylo podcenění rozsahu a složitosti projektu ze strany Bechtel. Firma značně podcenila počet pracovních hodin potřebných k dokončení projektu, což vedlo k výraznému nárůstu odpracovaných hodin. Mezi květnem 2022 a lednem 2024 se odhadované přesčasové hodiny zdvojnásobily na téměř 850 000 hodin.

Situaci komplikuje i fakt, že NASA má jen omezené možnosti, jak Bechtel přimět k efektivnější práci. Smlouva byla uzavřena na bázi "náklady plus", což znamená, že NASA má jen malý vliv na kontrolu výdajů, kromě možnosti zadržení části platby. NASA sice měla možnost přejít na smlouvu s pevnou cenou, ale rozhodla se tuto možnost nevyužít, protože se obávala, že by taková smlouva mohla vést k ještě vyšším nákladům.

Zvyšující se náklady na mobilní odpalovací věž již dříve vyvolaly frustraci u administrátora NASA Billa Nelsona, který v roce 2022 během svědectví před Kongresem kritizoval mechanismus smluv "náklady plus". Nelson tehdy prosazoval přechod na smlouvy s pevnou cenou, které by mohly přinést úspory a zabránit nekontrolovatelnému nárůstu nákladů.

Tato situace podtrhuje dlouhodobé problémy, kterým NASA čelí při realizaci velkých a složitých projektů, jako je SLS. Zpoždění a překročení rozpočtu nejenže ohrožují harmonogram misí, ale také zvyšují tlak na agenturu, aby nalezla efektivnější způsoby řízení svých projektů. V konečném důsledku může tato zkušenost přinést důležité ponaučení pro budoucí mise a vývojové projekty NASA.