Zdroj obrázku: Shutterstock

Co je to kometa?

Kometa je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu. Komety jsou známé pro své nápadné ohony, které po bližším prozkoumání vypadají jako vlasy (z čehož vychází právě i latinský název). Ačkoliv na první popis vypadají jako neškodné sněhové koule, tak z velké části je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, methan a voda smíchaná s prachem a různými nerostnými látkami.

Kometu tvoří jádro – pevná část komety o velikosti v řádu kilometrů až desítek kilometrů, koma, což je kulová obálka kolem jádra složená především z plynů a z ohonu, který tvoří plyn a prachové částice.

Ilustrace komety | Zdroj obrázku: Shutterstock

Proč se jí říká neandrtálská?

Vědci odhadli, že tato kometa má svou oběžnou dobu zhruba 50 000 let a řadí se tak k dlouhoperiodickým kometám. Naproti tomu krátkoperiodické komety mají oběžné doby kratší než 200 let a i takový rozdíl v době oběhu ve skutečnosti ve vesmírném měřítku neznamená nic. Naposledy se tak na naší obloze objevila v období, kdy tu žili neandrtálci - ti to však ani netušili, měli jiné starosti. Pro srovnání: Halleyova kometa je ze Země vidět každých 75 až 76 let.

Neandrtálská kometa pojmenovaná C/2022 E3 (ZTF), ale spíše označovaná jako zelená kometa, byla poprvé objevena v březnu loňského roku a v současnosti míří k Zemi z Oortova oblaku, který je zdrojem kometárních jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení okolních hvězd nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k Slunci. 

Fotografie zelené komety | Zdroj fotografie: Shutterstock

Na pořízené fotografii jsou dobře vidět dva ohony komety. Výrazná je také zelená barva obalu komety způsobená přeměnou skupenství, při které se pevná látka mění na plyn komě komety. Dva ohony u komet jsou často dobře viditelné. Prachový chvost odráží sluneční světlo, zatímco plyn uvnitř druhého ocasu se ionizuje, což mu dodává slabou záři. Uvolněný plyn se nakonec ochladí a stane se neviditelným, ale zbytky prachu zůstanou unášeny po trajektorii komety kolem Slunce.

Astronomové uvádějí, že nejblížeji kometa k Zemi bude 1. února 2023. K naší planetě se přiblíží na 0,284 AU - astronomické jednotky = 42,5 milionů km. Mezi koncem ledna a začátkem února se tak očekává její nejvyšší jasnost. Ačkoliv mluvíme o nejvyšší jasnosti, noční obloha musí být temná bez rušivého prostředí, tím bohužel je světelný smog z velkoměst a později pak od 2. února začne viditelnost narušovat i zemský souputník Měsíc, protože 5. února dokončí fázi úplňku. 

 Poloha ke dni 30. ledna 2023 | Zdroj obrázku: Vlastní

Ačkoliv nejblíže k nám bude 1. února a bez speciálního zařízení by měla být vidět i v Česku a tento jedinečný pohled lze spatřit i teď za jasných nocí mezi souhvězdími Velký a Malý vůz.

Astronomové, kteří ji pozorují a dokumentují si všimli třetího ohonu komety, který vystřeluje v opačném směru než ostatní její ohony. Jak se ukázalo, šlo pouze o optický klam, kdy Země přechází přes rovinu oběžné dráhy komety a část jí je ozářena Sluncem tak, že prachová částice vytváří zcela jasný nový pruh, který je  opravdu jen optickým klamem a ve skutečnosti a žádný třetí ohon neexistuje.