Pokémoni jsou legendou, která v devadesátých letech poznamenala celý svět. Vědci ze Stanfordské univerzity dokonce zjistili, že fanoušci Pokémonů mají ovlivněnou část mozku nacházející se v oblasti za uchem, zvané oktipitotemporální sulcus. Původní idea byla převzata od kolegů z lékařské fakulty z Harvardu, kteří při pokusech na primátech zjistili, že během dětství se v mozku vytváří spousta specifických uskupení. 

Toho se chytli vědci ze Stanfordu, kteří chtěli potvrdit či vyvrátit domněnku, že to stejné platí i pro lidi. Proto hledali nějakou specifickou skupinu lidí pro testování. Fanoušci Pokémonů se ukázali jako ideální skupina vzhledem k tomu, že většina z nich přišla do styku s Pokémony v dětství a jejich vzezření je unikátní a nezaměnitelné.

Pro tento experiment byly vybrány dvě jedenáctičlenné skupiny. Jedna z nich se skládala z odborníků a skalních fanoušků, kdežto ta druhá se skládala z lidí, kteří znali Pokémony spíše jen okrajově. Potvrzení teorie na sebe nenechalo dlouho čekat. Když oběma skupinám ukázali třeba Pikachua a Bulbasaura, byl zaznamenán zcela znatelný rozdíl v chování jedné části mozku.

Tímto experimentem se zároveň potvrdilo, že dětský mozek je extrémně citlivý na jakékoliv podněty, protože mozek se vyvíjí právě na základě exponenciálního učení. Například tuto speciální část mozku věnovanou Pokémonům již v dospělosti nevytvoříte.