Velmi nás potěšilo, když nám jednoho dne přistálo v redakční schránce pozvání od jednoho z vás na soukromou prohlídku technického zázemí malého městského kina v Novém Bydžově. Rozhodně jsme neváhali a nabídky využili. Projděte si dnes s námi alespoň skrze řádky a fotografie místa, kam se běžný divák jen tak lehce nedostane.

Divadelní scénu nebo kino? Co takhle obojí

Jiráskovo divadlo, které v Novém Bydžově stojí již od roku 1924, nabízí dnes mimo ryze divadelního zázemí i moderní 4K 3D kinematografickou scénu. Pravdou ovšem je, že až do roku 2002 bylo kino provozováno v samostatné budově, která se však musela vrátit původnímu majiteli v rámci restituce. Město se tak rozhodlo využít aktuálně probíhající rekonstrukce Jiráskova divadla a spojilo filmovou a divadelní scénu takřka pod jednu střechu, prakticky do jednoho sálu. O pár let později však bylo nutné na techniku a tím pádem celkovou technickou rekonstrukci sáhnout znovu z důvodu modernizace distribuce filmů - digitalizace kin, kterou se i díky podpoře/grantu Státního fondu kinematografie podařila v letech 2011/2012 realizovat.

Samotná technická rekonstrukce byla rozdělena do dvou vln, přičemž v prvním vlně se kompletně upravila audio technika dle standardu DCI. Dnes tak Jiráskovo divadlo využívá audioprocesoru Datasat AP20 a zesilovačů Crown z řad DSi 1000/2000/6000. Díky spojení filmové a divadelní scény je samozřejmě možné využívat tohoto zvukového řetězce nejen při promítání filmů, ale i při divadelním představení, což přispívá jen k maximálnímu využití dostupných prostředků a kvalitní reprodukci.

Ve druhé vlně rekonstrukce, která samozřejmě navazovalo hned dalším rokem, se kroky povinných úprav zaměřily na AV techniku a promítací technologie. Československá kvalita v podobě analogové promítačky MEO5 XB odešla do zaslouženého důchodu a nahradila jí nová DLP DCI obrazová 4K technologie s podporou i pro 3D projekci. Instalovaný set tak aktuálně disponuje projektorem Christie CP4220 s rozlišením až 4K a kinoserverem Doremi ShowVault s mediablokem IMB. O 3D efekt se pak stará aktivní systém DepthQ s kruhovou polarizací obrazu.

Samotný proces promítání se pak podobá nám jistě známé činnosti – skládání playlistu. Ten se tvoří pěkně krok za krokem v programu Cinelister, který je součástí každé upravené unixové distribuce, která běží na serveru (v tomto případě Doremi). Mimo vybraných snímků však obsahuje playlist i různé pokyny pro audio-video techniku, tedy například zapnutí patřičných filtrů, clon atd.

Film určený k promítání: cesta tam a zase zpátky

Teď si možná říkáte, že v 21. století nemůže na distribuci filmu do cílového kina být nic zajímavého, vše jistě probíhá skrze internet pomocí správného střídání jedniček a nul. Bohužel opak je pravdou. I v dnešní době stále po výběru/objednávce daného filmu se čeká na „vozku“ (Česká pošta), který dorazí do kina s kinematografickým filmovým pásem pevným diskem. Ten se vloží do serveru Doremi, který si již zcela automaticky sám nakopíruje obsah do své vnitřní paměti – do RAID pole o velikosti 6 TB, což představuje cca 20 filmů a 20 trailerů dle vlastního uvážení. (Někdy je možné, že dorazí film na externím disku, v takovém případě je možno připojit jej skrze rozhraní USB.)

Pevný disk od distributora pak po zkopírování může putovat do dalšího kina, nebo zpět na sklad distribuce (záleží na okolnostech a domluvě). Tenhle způsob distribuování má však svá úskalí. Není ojedinělou záležitostí, že se doručení zdrží (ať už chyba jiného kina – opožděné odeslání, nebo doručovací společnosti). Vyvstávají tak situace, že daná kina nemají co hrát, ruší programy na poslední chvíli atd. Paradoxní zde možná je, že na změnu distribuce jsou více připravená právě samotná kina, která se digitalizací přizpůsobila. Respektive tedy že je řada z nich schopna akceptovat online stažení filmu z internetu. Na tento přechod však není nikdo připraven u distribuce.

Pokud se v tuto chvíli domníváte, že absence online stahování je také jakýsi potenciální způsob ochrany před dalším prostorem pro pirátění, vyvedeme vás z omylu. Aby toho totiž nebylo málo, samotný film překopírovaný z pevného disku do pole serveru kinům v této fázi, kterou jsme zatím popsali, k ničemu není. Společně totiž s objednávkou filmu je nutné objednat i časový klíč (KDM - Key Delivery Message, XML soubor), který je vázán na hardwarový tzv. "Mediablock" s unikátním sériovým číslem serveru. Tato ochrana váže přehrávání nejen na konkrétní hardware, ale zároveň na fyzickou přítomnost projektoru na ethernet síti, po které s ním probíhá komunikace. Zároveň projektor obsahuje podobnou hardwarovou ochranu „Enigma“ - pokud není komunikace s projektorem, nelze přehrávat. Klíč k filmu je jinak skutečným klíčem k "otevření" (rozumějte spuštění) filmu, limituje přehrávání na určitý počet hodin/dní/měsíců. Bohužel i v tomto případě může vzniknout zádrhel, protože u řady filmů probíhá generování klíče mimo tuzemsko (země EU či přímo v USA), což má mnohdy za následek opoždění zpracování požadavku či časový posun v komunikaci v případě problémů (nefunkční expirovaný klíč, klíč určený pro jiné kino atd.).

Digitalizace sjednotila distribuci, kina se však stále potácejí nad propastí

Rok 2013 je z hlediska České země malou revolucí právě v oblasti distribuce filmů. Minulý rok bylo ještě možné vybírat z filmů ve formátu 35 mm, letos je už výhradně nabídka pouze v digitálním formátu. Statistika ČTK k únoru tohoto roku uvedla, že s výjimkou sedmadvaceti tuzemských multiplexů s celkovým počtem 241 digitálních sálů, je na digitální projekci připraveno z celkového počtu jen 36 procent kin. Logicky nám z toho tedy vyplývá, že pro řadu malých biografů, které si digitalizaci nemohly dovolit – nedosáhly na ni, je tento stav likvidační (nemají co promítat). Bohužel ale nemůžeme ani konstatovat, že kina, která digitalizace podstoupila, si mohou plně oddychnout. Pokud se přeneseme nad občasnými problémy okolo distribuce, jak jsme si popisovali výše: provoz kina na malém městě či větší vesnici samozřejmě neumožňuje denní projekci (neobsazenost sálu) a tím pádem stěžuje nákup nových filmů (je nejbezpečnější sahat po novinkách) a prodražuje samotné promítání. Kudlu do zad totiž vráží i filmoví distributoři, kteří diktují minimální cenu vstupenky a neberou v potaz dispoziční možnosti lokálního kina, natož náklady spojené s projekcí filmu. Kina jsou tak přímo donucena striktně zvažovat a vybírat z filmové nabídky, aby finanční deficit nebyl příliš velký, nebo hůře - se neprohluboval.

Více k tématu: Bontonfilm drtí malá kina, bez podpory nepřežijí

Misky vah tak jedině pomáhá vyvažovat alternativní kulturní lokální náplně. Ukázkové spojení nám nabízí námi navštívené kino v Novém Bydžově, které spojilo filmovou a divadelní scénu do jedné. Pokud kino strádá, jakože kvůli výše zmíněnému diktátu nejde o nic ojedinělého, jsou jedinou cestou dotace či zisky z alternativních kulturních akcí. Bez nich jsou většinou malá kina odsouzena k zániku.

Děkujeme za unikátní příležitost městu Nový Bydžov a Miroslavu Mlejnkovi za profesionální a přátelskou prohlídku technického zázemí kina v budově Jiráskova divadla.