Hybatelem žánru komiksových filmů byl Hugh Jackman coby Wolverine už ve svém prvním filmu. Právě první snímek X-Menů (2000) nastolil laťku pro všechny následující komiksové adaptace, kterou následovalo Sony, Marvel, DC, Warner Bros. i samotný 20th Century Fox. 

Přestože největší kadencí aktuálně útočí Marvel Cinematic Universe, se svými pravidelnými pokračováními hrdinů Avengers, je to stále 20th Century Fox, který kdysi posunul komiksový žánr do dospělejší roviny, jakou známe dnes. Bylo tomu tak v roce 2000, a bylo tomu tak i vloni s veleúspěšným Deadpoolem.

V recenzi Logana je snímek Deadpool nutné zmínit. Byl to právě Ryan Reynolds v roli žoldáka s nevymáchanou držkou, který se jako první komiksovka pokusil prolomit (čtvrtou) bariéru v podobě dospělého R ratingu. Pokud pomineme Kick-Ass.

Končetiny neznaly hlavu a patu, krev provoněla kinosály železem a sprostá slova nahradila polovinu scénáře. I přes svoji užší cílovou skupinu (danou ratingem, tedy výhradně dospělých) se snímku podařilo vydělat několikanásobně více, než se předpokládalo.

Nový Logan: Wolverine se tuto cestu pokouší následovat. Neschovává se za prázdné rány, naivní morální hodnoty a pohádkový svět. Postavy nestojí před pomyslnou výhybkou na trati a nedumají nad tím, co je morálně správné. Zkrátka ji zmáčknou a nesou vinu za vše, co následuje.

Vyzdvihnuta je deprese, surovost a vyzrálost. Nezachraňuje se lidstvo, každá postava vede svůj vnitřní boj, který se nebojí promítnout na plátna. Nesmrtelnost Logana se ukazuje být větší přítěží než přínosem a nespraví jej ani motivační řeč Rockyho Balboa. 

Z Wolverina je stařec, kterého už nezajímá záchrana živé duše. Na krku má poslední žijící zlomek svých přátel a minulost plnou násilí a krve, která ho trápí jako válečné veterány - mezi které se ostatně řadí, když se zúčastnil občanské války, první i druhé světové a války ve Vietnamu. 

Ačkoliv je krev všudypřítomná, je jí zapotřebí. A každé její prolití posune hlavní hrdiny o něco dále, a násilná scéna tak nepůsobí vynuceně ani pro efekt.

Řeč je v tomto případě o ostřím prosekané hlavy, případně rovnou dekapitace, odřezané končetiny a potoky krve. Bez ohledu na to, zda je na scéně přítomné dítě či ne. Realita se vším všudy. Své ratolesti rozhodně neberte. 

Hugh Jackman v řadě scén působí jako komiksové Gran Torino. Svým vzezřením, opotřebovaností a násilností ve správných chvílích za správnou cenu. Divák s ním sympatizuje. Na jednu stranu chce vidět ještě jednu akční scénu, kde by Wolverine rozdával jeden zářez za druhým; na druhou stranu vnímá, že každá taková scéna může být pro jeho oblíbence tou poslední.

Přirovnání ke Clintu Eastwoodovi je patrné v několika částech filmu. Režisér si bere příklad z řad úspěšných westernovek, jejichž odkaz je ve filmu velmi cítit – v několika scénách dokonce přiznaně.

Snímek sráží dolů pouze několik vad. Dvouapůlhodinová stopáž je přibližně v polovině poznat. Akce zvolní a divák se začíná poprvé nudit. Druhá polovina se sice rozjede, aby vygradovala v emocemi nabité finále, ale hluchou desetiminutovku divák beztak pocítí.

Dalším mínusem je nezvládnutá strana záporáků, kteří jsou jen hybateli dějem. Jsou ploší, nevýrazní a po závěrečných titulkách si ani nevzpomenete na jejich jména. Do paměti se spíš zapíšou jen jako blonďák, tlustý Mr T a chlápek, co hrál ve filmu, na který si nemůžete vzpomenout. Se slabými špatňáky bohužel souvisí i jedna z hlavních postav, která je jen využita coby nástroj pro pokročení příběhu. 

Verdikt

Logan: Wolverine je fantastický film, který následoval úspěch Deadpoola a zaručeně definuje budoucnost příštích komiksových filmů. Jedná se o dospělý snímek, po kterém vám zbylé komiksovky přijdou jako pohádky. Logan je surový, násilný a krvavý. Po všech stránkách ale výborná podívaná s vážným podkladem. Jen neberte děti. Vážně. 

K intenzivnějšímu zážitku doporučujeme navštívit Logan: Wolverine v řetězci Premiere Cinemas, který obohatí snímek o technologii 3D prostorového zvuku Dolby Atmos.