RECENZE – Need For Speed minulo odbočku k dobrým hrám a sjelo do pangejtu
První část perexu v sobě skrývá dvě drobné pravdy - hra je skutečně tady, stejně tak je určitě i hezčí. Ostatní je takové... začouzené. A návrat ke kořenům? Těžko říct, co tím chtěji tvůrci říct, ale padlo cosi o návratu k duchovnímu nástupci série Underground. Tak co se mohlo pokazit?
Hodnotit závodní hry není zrovna přímočaré, každý si od nich slibuje drobet něco jiného. Nároky se liší v realističnosti, náplni, nabídky vozidel a mnohém dalším. Pro někoho to může být i pouhé jezdění v exotickém autě, které nikdy nebude řídit; či o vysokých rychlostech, které tachometry většinou míjejí o jednu celou cifru; a závodech s lidmi, které v životě neuvidí. A vlastně o tom jediném aktuální Need for Speed jsou. Bohužel.
Hurá za volant
Hráč se jakožto anonymní nicka dostává do města Ventura Bay, aby se stal tím největším borcem v okolí. Co by čert nechtěl, prakticky hned se seznámí s extrémně přátelskou partou místních pouličních závodníků, kteří ukáží co a jak. A tradičně už vysvětlují, jak chtějí stanout na vrcholu, přestože jim vůbec neleze krkem, že jim to takový nováček, jako vy, vždy natře. Jste přece kámoši.
Když vám lidé z party pouze volají, na čelo si není třeba (zatím) ťukat. Problém nastává u filmečků, které jsou hrané a jejich sledování je za trest. Absurdní chování, kterému není možné uvěřit ani slabiku, herecké výkony otřesných kvalit, máchání rukama, objímaní vždy a všude... Těchto scén je už od začátku přímo alarmující množství. To znamená, že budete trpět. A hodně.
Na druhou stranu, o sledování filmečků tahle hra není. Je o řízení. O řízení ve městě do noci položeného, plného závodů a jiných kratochvíl. Zas a opět se hra odehrává večer, jen výjimečně se objeví cosi jako západ či východ slunce (těžko posoudit, jedno z toho to určitě bude), občas zaprší, ale jinak se toho moc neděje.
Hrajeme si, hrajeme
Když opustíme zasazení, je zde na výběr slušné množství aut a snad každý si zde najde svého miláčka. Ze začátku je samozřejmě nabídka omezená, stejně jako vaše finance. Vaše bankovní konto si navýšíte závoděním, což je beztak jediná aktivita, kterou od této hry můžete očekávat. Navíc ve většině případů stejných tratí, tedy pár koleček, jet z bodu A do B a občas nějaký ten drift. Do toho neustále zvoní mobil, abyste nezapomněli na závod s parťákem vaší party. Což se brzy stane velmi otravným.
Ačkoliv totiž není herní mapa příliš velká, nějakou chvilku trvá, než dorazíte na určené místo. I v tomto krátkém mezičase si však stihnete pokecat s polovinou svých kontaktů. Pro názorný příklad vypadá situace tak, že po závodu zavolá (např.) Amy s gratulací a oznámením, kde se jede další závod. Ten označíte na mapě, přičemž v tu ránu zazvoní telefon s Robyn, že se drifituje. V polovině cesty volá znovu Amy, jestli jste na ní nezapomněli, a těsně u cíle volá opět Robyn, kde že jste, čeká se jen na vás. A tak stále dokola.
Závody nejsou ani nijak zvlášť zábavné, protože umělá inteligence je dost tupá, hra neustále podvádí a upravuje rychlost protivníků k té vaší. Není tedy jen tak možné, že ujedete, protože se vás vždy bude někdo držet, ale k opaku dochází stejně tak snadno - nepřátele jsou tak hodní, že na vás zkrátka čekají. Opravdu řešení hodné mistrů.
Nesmíme zapomínat na policii. Zajímavých honiček se bohužel nedočkáte, jelikož stíhání se zúčastní maximálně dvě klasická policejní auta. Kdo by se chtěl pokusit nalákat víc, má smolíka. Město je navíc neskutečně prázdné. Je sice noc, ale i potkat jedno cizí auto zabere chvíli hledání. A když se pokusíte najít další, většinou najdete ten stejný model. Na silnici tak nemáte překážek. Potenciál otevřeného města je tím dočista zabitý, prostředí je mrtvé, nudné a bez duše.
Trocha těch úprav pro každého
Co však musíme pochválit, je úprava aut. Ať už grafická nebo výkonnostní. Po designové stránce se zde může seberealizovat prakticky kdokoliv a není problém strávit 40 minut polepováním auta a výběrem ideální barvy. Co se týče úpravy výkonu, i zde je vše připravené tak, aby si nastavení uměl upravit i neznalec. Stačí jeden slider, který určí, jak moc má auto plavat nebo sedět na silnici. Tím je pak také jasně definováno, pro koho nové Need for Speed jsou, tedy pro hráče, kteří nehledají realističnost.
Zpracování je pak poměrně solidní a grafika líbivá. Sice nedosahuje kvalit z trailerů, ale nebije to do očí. Především modely aut jsou opravdu perfektní a extrémně detailní. Zbytek už si takové chvály nezaslouží, ale nejedná se vyloženě o problém. Za prohru pak považujeme ozvučení. Zvuk aut je v naprostém pořádku, ale zvukový doprovod je asi nejhorší za poslední roky. Písničky se do atmosféry hry absolutně nehodí a v hráči nerozproudí ani krvinku. Zlatá éra Underground tak zůstává nepokořena.
Poslední výtku pak máme k neustálemu připojení online. Díky tomu je sice ve městě pořád několik hráčů, které je možné potkat, ale zároveň není možné hru zapauzovat. Transakce nákupů jsou očividně hnány přes servery (proč?), tudíž potvrzování trvá a není tedy možné hrát, pokud z nějakého důvodu připojení odejde.
Verdikt
Za poslední roky asi nejslabší díl série. Je sice vidět, že se snaží odlišit a ukázat, jak by měly hry Need for Speed v budoucnu vypadat, ale doufejme, že se už nebude jednat o předraženou betu, kterou jsme dostali právě nyní.