Píše se rok 2084. Hlavní město Francie, Neo-Paris, je rozdělené na dvě části. V té moderní rekonstruované sídlí bohatí a smetánka, která opovrhuje lidmi žijícími ve slumech, které se rozprostírají v rozbořené části. Místní lid rozděluje jedna důležitá věc, společnost Memorize. Ta přišla s neuvěřitelnou technologií digitalizace a sdílení vzpomínek. Co je však za rozdělením společnosti nebo jaké jsou stinné stránky firmy Memorize, neprozradíme.

S hlavní hrdinkou Nilin, bývalou lovkyní vzpomínek, se setkáváme ve chvíli, kdy je zavřená v cele zmodernizovaného vězení La Bastille a je jí vymazána paměť. Během přesunu ke kompletnímu „vymazání“, ji kontaktuje muž jménem Edge, který Nilin pomůže k útěku. Mladá lovkyně má tak jasný cíl, zjistit, proč jí Memorize tohle udělala, a případně společnost zničit.

Kombinace žánrů

Remember Me je překvapující hrou z několika důvodů. První z nich je, jak skvěle kombinuje několik žánrů. Jednak se jedná o skákačku podobnou například sériím Prince of Persia či Assassin’s Creed, kdy hlavní hrdinka skáče a a šplhá po budovách. Občas si samozřejmě zabojujeme a to podobně jako například v Batman: Arkham Asylum a čekají nás i adventurní prvky.

Asi nejjednodušší je popis prvního zmíněného, tedy šplhání, běhání a skákání. Ono nejde o nic složitého, prostě se jde, kudy je možné. A kdyby se náhodou hráč ztratil, šikovný waypoint, který se zobrazuje poblíž hrdinky, napoví, kudy se má šplhat. Občas je šplhací část ozvláštněna o malou hádanku, kdy je potřeba si cestu teprve vytvořit.

Bojování podle vlastních pravidel

Čím je Remember Me opravdu zajímavé, je soubojový systém. Sám o sobě není nijak převratný, komba jsou poskládána z určité sekvence, která střídá přednastavené dvě klávesy, a když se nad nepřítelem objeví vykřičník, značí to, že je třeba provést úskok. Jde ale právě o systém komb.

Komba jsou přednastavená, alespoň co se jejich maximální délky a pořadí kláves týče. Čím více zkušeností však Nilin získává, tím více má možnost pořizovat určité elementy, které odpovídají dané klávese (případně tlačítku, hrajete-li na gamepadu) a tím pádem se prodlužuje ono kombo. Komba lze navíc kdykoliv upravovat, takže není nic jednoduššího, než v nouzi upravit kombo na léčení, nebo naopak přiřadit spíše útoky dávající damage.

Spolu s postupem hrou se navíc odemykají speciální útoky, které značně usnadní boje. Jedná se například o zesílení, kdy se netvoří komba, ale do nepřátel se prostě mlátí hlava nehlava, nebo umístění bomby na tělo oponenta, případně speciální stealth mód, který je nedocenitelný proti nepřátelům s energetickým štítem.

Nepomni kdo jsi

Adventurní chvilky nastanou, když Nilin někomu kvůli postupu ukradne vzpomínky a získá tak možnost je použít jako nápovědu k postupu, kudy dál. Kromě ukázání cesty, či indicie, jak vyřešit nějakou hádanku, je v této fázi například nutné stihnout synchronizaci v aktivaci dveří. Je pouze škoda, že kradení vzpomínek je řešeno pouze stisknutím jedné klávesy a nikoliv minihrou.

Vlastnost, díky které je Nilin nejlepší lovkyní, je její um vzpomínky upravovat. Ve chvíli, kdy se tak stane, nejdříve vidíme vzpomínku v originále. Následně dostává hráč možnost převíjet vzpomínku dopředu a zpátky a vhodnou kombinací úprav dosáhnout nutné změny. Zajímavostí rozhodně je, že úprav je vskutku mnoho a některé vedou sice ke špatným, ale neméně zajímavým koncům.

Zpracování téměř umělecké

Skoro až neskutečnou vlastností Remember Me je její zpracování. Grafika je opravdu okouzlující, ale čím hra vyčnívá, je design světa. Kombinace moderny a steam-punku s příměsí futurismu je úžasná. Stejně tak někdy až do očí bijící kontrast historických částí Paříže s její futuristicky moderní zástavbou. BioShock Infinite je považován zpracováním za umělecké dílo, ale zde má silného konkurenta.

To vše navíc doplňuje holografická projekce systému Sensen, který je jakýmsi HUDem tohoto světa. Ať se jedná o bojovou rukavici, kterou má Nilin u soubojů, nebo informace u stánků, jaké je denní menu či kdy bude ukončena rekonstrukce. Hudební doprovod je skvostný a patří mezi nejlepší, které se ve hrách vůbec kdy objevily.

Verdikt

Remember Me je neskutečným překvapením. Kombinace žánrů je skvělá. Nicméně by mohla být i lepší, minihra s upravováním vzpomínek by mohla být přítomna častěji. Stejně tak souboje, které jsou zábavné a zajímavá zůstává možnost nastavení komb. Ale přesto jsou ony střety uzavřenou arénou, ze které se nelze dostat, dokud neskončí. Ale jak už bylo psáno, je hra opravdu příjemným překvapením tohoto roku.