Pro pochopení celého případu je klíčové znát pojem shortování akcií. Uveďme si tedy příklad. Máme stranu A (Alice), stranu B (Boba), stranu C (Cecilku) a obchodují s jablky:

• Alice věří, že cena jablek půjde za měsíc dolů (důvody nechme stranou) z 10 Kč na 5 Kč, a tak se rozhodne si vypůjčit od Boba jedno jablko a slíbí, že ho za měsíc vrátí.
• Alice okamžitě vypůjčené jablko prodá Cecilce za současnou cenu 10 Kč.
• Pokud vše vyjde podle plánu, za měsíc nakoupí Alice jablko levněji za 5 Kč a vrátí ho Bobovi, jak mu slíbila.
• Alice vydělala v rozdílu 5 Kč, aniž by cokoliv investovala.

V tomto příkladě si však za Alici dosaďte velké hedgové fondy a institucionální investory, kteří si namísto jablek vypůjčili akcie GameStopu a vsadili si, že na konci ledna cena této společnosti spadne ještě více. Důvody byly zřejmé, GameStop je síť kamenných obchodů, kterých se pandemie dotkla velice nepříznivě. Je nucena uzavírat pobočky a čelí stále menšímu zájmu hráčů o fyzické kopie her.

Problém však nastává v moment, kdy tato sázka na nejistotu nevyjde podle plánu, tedy že ke slíbenému datu jsou ceny daných akcií společnosti větší, než investoři doufali. Naslibované akcie musí totiž nakoupit ve ztrátě, tedy za vyšší cenu, než s jakou je prodali po jejich vypůjčení. Typicky se tak děje, když je velký nepoměr mezi shortovanými akciemi a jejich dostupností, tedy když velké instituce musí pro splnění slibů nakoupit velké množství akcií, nicméně v oběhu jich je nedostatečné množství. Takový jev se nazývá short squeeze.

V minulosti byly tyto praktiky celkem běžné, ovšem nalezneme případy, kdy se velkým institucím tyto kroky vymstily. Například v roce 2008 krátkodobě vystřelila cena akcií společnosti Volkswagen z 200 USD na 912 USD. Podobný vývoj nyní očekávají malí i velcí investoři právě u akcií GameStopu.

Vývoj situace by však od Volkswagenu mohl být výrazně odlišný, jelikož oproti roku 2008 má nyní akciový trh dostupný každý plnoletý člověk s mobilním telefonem v ruce skrze fintech aplikace jako Robinhood, Revolut, Trading212 a další. Spojte všedního člověka, těžkou nudu v karanténě, stimulační šeky vydávané USA a dalšími zeměmi a Redditu komunitu, a důsledky mohou být pozoruhodné.

Právě na Redditu, konkrétně na fóru r/WallStreetBets si před pár týdny u akcií GameStopu všimli alarmujícího množství vyshortovaných pozic velkými fondy, a rozhodli se ceny akcií GameStopu začít ve velkém nakupovat, aby zvýšili poptávku a snížili nabídku v době, kdy termíny shortovaných pozic vyprší a velcí investoři budou muset nakupovat za vyšponované ceny. Jejich taktika se prozatím daří, ceny akcií GameStopu vzrostly během ledna o 1693 %.

Zajímavější ovšem je možná vývoj okolo celé situace. Na jedné straně máme jména, která dokáží vyburcovat komunitu o 5 milionech lidí (počet odběratelů fóra r/WallStreetBets), což zavání pump and dump schématem. Na druhé straně máme přístupy fintech aplikací, které se na situaci rozhodly reagovat možná nešťastně.

Během včerejšího dne totiž některé fintech aplikace (v čele s Robinhood) zakázaly lidem nakupovat ceny akcií GameStopu a dokonce je vyřadily z vyhledávání, což by se na volném trhu nemělo stávat. V takovém případě lze mluvit o manipulaci trhu, jelikož zákazem nákupu akcií zastavují poptávku a uměle tak stáčejí cenu jedním směrem; v tomto případě směrem dolů, aby cena akcií byla pro zainteresované instituce dostatečně nízko, až jim vyprší pozice a budou nuceny akcie dokoupit a vrátit. 

Robinhood a další zprostředkovatelé tedy zakázaly lidem nákupy těchto akcií, umožnily jim pouze prodávat. Někteří uživatelé dokonce hlásí potíže s tím, že jim byl podíl automaticky prodán za nižší cenu, než na jaké si nastavili stop-limitní ordery (automatický prodej/nákup akcií při dosažení předem stanované částky), údajně kvůli ochraně spotřebitele proti volatilitě. Situace by v následujících měsících mohla být eskalována k přezkoumání u komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států.