Když Samsung navrhoval nejnovější vlajkovou loď ze svého portfolia chytrých telefonů, rozhodl se pro výrobu hned několika variant lišících se použitým SoC. Jedna je poháněna čtyřjádrovým čipem Qualcomm Snapdragon 600 APQ8064T (podporuje 4G LTE sítě), druhá ukrývá osmijádrový čip Samsung Exynos Octa (bez 4G LTE) a poslední, prodávaná v Korei, sází na zmíněné osmijádro společně s podporou rychlých sítí.

Psali jsme o Galaxy S4:

• Samsung Galaxy S4: I s „pomalejším“ čipem dvakrát rychlejší než iPhone 5?
• Detailní představení: Samsung Galaxy S 4: Dlouho očekávaná vlajková loď konečně na scéně
• Samsung Galaxy S4 přichází dnes do Česka a Slovenska. Kde a za kolik bude k mání?

U nás se Galaxy S4 prodává v čtyřjádrové variantě na frekvenci 1,9 GHz a tedy i s podporou 4G, přestože si rychlého datového připojení zatím příliš neužijeme. Logicky by se tedy nabízelo, že k nám dorazí opěvované osmijádro. Naši sousedé z Německa si mohou dokonce z obou verzí vybrat, ale abychom předešli zbytečným diskuzím musíme říci, že rozdíly ve výkonu nejsou nijak propastné.

Ono je to s tím osmijádrem totiž následovně - procesor Samsungu skrývá dvě různá čtyřjádra, využívaná podle náročnosti výpočtů. První čtveřice na architektuře ARM Cortex A-15 běží na frekvenci 1,6 GHz a je určena pro operace náročnější na výkon, druhá, stavějící na úspornějším Cortex-A7, potom běží na frekvenci 1,2 GHz. Systém si tedy na základě aktuálního zatížení sám vybere, kterou část čipu využije. Nikdy neběží všech 8 jader naráz, což nás přivádí k otázce, zda by tak tomu mohlo být.

A odpověď je „Ano, mohlo.“ Uživatel DSWR z diskuzního fóra Android Central přišel na to, jak udělat z poslední vlajkové lodi Samsungu ještě výkonnější telefon tím, že naráz spustil všech 8 jader. Stačilo donutit smartphone myslet si, že je v výkonnostním i úsporném módu zároveň, k čemuž dopomohl upravený kernel Androidu. Aby nadšenec vše završil, čip dokonce ještě přetaktoval na vysokou frekvenci 2,8 GHz. Bohužel, v takovém stavu již Exynos generoval tolik tepla, že došlo k poškození zařízení.

Demonstrace by tedy pravděpodobně byla úspěšná, kdyby se DSWR do modifikací pouštěl opatrně. Jedním z důležitých pravidel overclockingu (extrémního přetaktování), je opatrné navyšování frekvencí do té doby, dokud je systém stabilní a nepřehřívá se. Systém na zmíněné frekvenci sice podle autora bez problému běžel, ale po půl hodině se čip doslova upekl, z čehož je zřejmé, že průměrná kontrola teplot asi příliš neprobíhala. Problémem nebyla samozřejmě jen frekvence, ale také voltáž apod.

Poměrně zajímavé by mohly být například testy výkonu se všemi jádry Exynos Octa na frekvenci 1-1,5 GHz. Na ty si však budeme muset počkat minimálně do doby, než se najde další odvážlivec ochotný ničit svůj hardware.