Sledovací tečky v tisku nejsou žádnou novinkou. Už v 90. letech vyvíjela americká tajná služba spolu s velkými výrobci tiskáren metodu, která měla pomoci identifikovat padělatele bankovek. Princip je jednoduchý: při každém tisku vloží tiskárna do dokumentu neviditelné žluté tečky, které jsou pouhým okem nepostřehnutelné. Tyto tečky obsahují zakódované informace, jako je sériové číslo tiskárny, datum a čas tisku.

V roce 2004 se o této technologii poprvé veřejně dozvědělo, když nizozemská policie odhalila padělatelskou skupinu právě díky dekódování těchto značek. Krátce poté se do problému vložila organizace Electronic Frontier Foundation (EFF), která začala analyzovat a dešifrovat sledovací kódy různých tiskáren.

EFF dokázala rozluštit vzorec, podle kterého tiskárny Xerox DocuColor zapisovaly své údaje na papír. Výzkum ukázal, že nejde o ojedinělý případ – většina moderních barevných laserových tiskáren obsahuje nějakou formu sledovacích prvků, přestože výrobci obvykle o této funkci veřejně neinformují.

Co to znamená pro běžné uživatele?

Na první pohled se zdá, že sledovací tečky mají dobrý účel – odhalování padělatelů. Jenže realita je složitější. Jelikož tyto skryté značky nejsou chráněny žádným speciálním způsobem, mohou je využít i třetí strany k identifikaci uživatelů bez jejich vědomí.

Například novináři či whistlebloweři mohou být vystaveni riziku, pokud jejich tištěné dokumenty obsahují informace, které je mohou prozradit. V roce 2017 byla realita této hrozby potvrzena, když byla analytická pracovnice NSA Reality Winner odhalena právě díky sledovacím tečkám na dokumentu, který poskytla médiím.

Problém také spočívá v tom, že uživatelé nemají žádnou možnost sledovací funkci na svých tiskárnách vypnout. Výrobci tiskáren tuto otázku obvykle obcházejí mlčením a neexistují žádné globální regulace, které by tuto praxi upravovaly.

Je tedy možné se proti sledování bránit?

Ačkoli uživatelé nemohou snadno vypnout sledovací značky, existují způsoby, jak jejich dopad minimalizovat:

1. Použití alternativních tiskáren – Inkoustové tiskárny, stejně jako některé černobílé laserové tiskárny, často sledovací tečky neobsahují. Pokud vám záleží na soukromí, může být vhodné se zaměřit na tento typ zařízení.
2. Digitální anonymizace – Výzkumníci z Technické univerzity v Drážďanech vytvořili software DEDA (Dots Extraction, Decoding, and Anonymisation), který dokáže detekovat a anonymizovat tiskové sledovací značky. Tento nástroj je volně dostupný na GitHubu.
3. Ruční úpravy výtisku – V některých případech mohou pomoci jednoduché metody, jako je skenování a následné znovu vytištění dokumentu na jiném zařízení. Tím se může ztratit původní kódování.
4. Změna tiskového výstupu – Použití různých tiskových režimů nebo manipulace s barvami může narušit sledovací tečky, i když tato metoda není zaručená.