Zprvu to vypadalo jako běžný právní střet mezi médiem a technologickou firmou. Jenže v jeden moment padlo rozhodnutí, které všechno otočilo. Soudkyně požaduje, aby OpenAI předala dvacet milionů anonymizovaných dialogů - celé konverzace, ne pouze jednotlivé věty. A to je rozdíl, který firmě vadí nejvíc.

Lidé dnes často píší chatbotům věci, které by nenapsali ani do e-mailu. Rychlé pracovní poznámky, osobní trápení, nápady na projekty, které ještě nejsou ani na papíře. Kombinace těchto momentek z běžného života vytváří mozaiku, která může hodně napovědět o tom, kdo za klávesnicí sedí.

Proč OpenAI odmítá ustoupit

Firma tvrdí, že se do hry dostalo něco víc než jen právní povinnost. Podle OpenAI je požadavek nepřiměřeně široký a zahrnuje především data, která nemají s případem nic společného. Z jejich pohledu jde o situaci, kdy by žalující strana požadovala kompletní poštu celého města, aby mohla najít pár možných příkladů.

OpenAI zároveň přiznává, že část chatů využívá pro zlepšování modelu, ale tvrdí, že to neznamená automatický souhlas k plošnému vydávání kompletních rozhovorů. Firma je přesvědčená, že podobný krok by se mohl stát precedentem a otevřít dveře dalším obdobným žádostem.

Jak to vidí New York Times

New York Times zase říká, že anonymizovaná data nepředstavují žádné riziko. Podle nich je to běžný způsob, jak zjistit, zda umělá inteligence neopisuje z placeného obsahu. Bez konkrétních výstupů prý nelze dokázat, jak přesně model pracuje s texty chráněnými autorským právem.

Redakce tvrdí, že OpenAI staví soukromí uživatelů do popředí až příliš dramaticky, aby nepůsobila jako někdo, kdo se chce vyhnout nepříjemným otázkám.

Zdroj: Shutterstock

Kam až může justice zajít?

Debata má ale hlubší vrstvu. Nikdo zatím přesně neví, kde by měla být hranice mezi ochranou osobních dat a kontrolou nad tím, jak AI trénuje a odpovídá. Digitální prostor se za poslední roky změnil tak rychle, že zákony zůstaly zpátky. Soud dnes řeší něco, co se před několika lety vůbec nedalo předvídat: Jak chránit soukromí v situaci, kdy lidé dobrovolně píší svým digitálním nástrojům víc než svým známým.

Co může přijít dál

OpenAI už naznačila, že bude usilovat o zvrácení rozhodnutí a zároveň pracuje na dalších bezpečnostních mechanismech. Je pravděpodobné, že případ stejně skončí u vyšší instance. Ne proto, že by jedna nebo druhá strana neměla pravdu, ale protože soudy se s takovým objemem dat prostě nikdy dřív nepotkaly.

Téma, které nepřestane rezonovat

Ať už rozsudek dopadne jakkoli, zůstane po něm důležitá otázka: Komu vlastně patří slova, která napíšeme do chatovacího okna? Pokud se kvůli jednomu sporu otevřou dveře k hromadnému nahlížení do soukromých dialogů, může to změnit způsob, jakým lidé komunikují s technologiemi.