Deset dní před svou smrtí stihl Stephen Hawking dokončit vědeckou práci, která pracuje s nadějnou tvrzením, že při Velkém třesku vznikly i paralelní vesmíry. Část práce věnoval rovněž způsobům, jakými metodami by se mohla existence paralelních vesmírů prokázat a změřit. Vědecký dokument nese název „Hladký výstup z věčné inflace“ a poslední změny byly provedeny 4. března, tedy 10 dní před smrtí. 

Prozatím čistě teoretická práce předpokládá, že by důkazy o paralelních vesmírech měly být měřitelné v radiačním pozadí (ionizující záření přítomné v prostředí), které se datuje až do počátku časů. To může být zachyceno a změřeno hloubkovým snímačem s čidly.

Věčná inflace je hypotetický model inflačního vesmíru, který je sám o sobě jistým rozšířením teorie Velkého třesku. Podle teorie věčné inflace se nacházíme v inflační fázy, kde probíhá neustálá expanze vesmíru. Protože se oblasti ve vesmíru rozšiřují exponencinálně rychle, většina objemu vesmíru v jakoukoliv dobu zkrátka expanduje. Věčná inflace tedy vytváří hypoteticky nekonečně mnoho paralelních vesmírů, kde pouze nepatrný hmotný nebo fraktální objem vesmíru má expanzi konečnou. 

Hawkingova hypotéza představuje matematický paradox, protože je zdánlivě nemožné tento jev nějakým způsobem měřit. Dokument obsahuje matematické výpočty, které bude vesmírná sonda potřebovat pro získání důkazu o existenci paralelního vesmíru.

Podle Hawkinga bylo na počátku nekonečné množstvím velkých třesků, z nichž každý vytvořil svůj vlastní vesmír, tzn. nyní existuje nekonečně mnoho paralelních vesmírů se svým vlastním vývojem, evolucí a možná i životem. Kdo by měl zájem si přečíst celou hypotézu, může ji v anglickém originále nalézt na stránkách Cornellovy univerzity.

Kde je počátek, musí být i konec. Na základě Hawkingovy teorie je konec našeho vesmíru nevyhnutelný a bude probíhat pomalu postupným vyhasínáním hvězd. Definitivní konec vesmíru nastane, až všechny hvězdy, které se zde nacházejí, vyhasnou. V ten moment pohltí náš vesmír naprostá tma.