Vesmírné teleskopy nám odhalují záhady kosmu, které by dříve byly nepředstavitelné. Jedním z nejvýznamnějších nástrojů v této oblasti je Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který nedávno přinesl fascinující objev: šest takzvaných "toulavých" světů, které se nepohybují po obvyklých drahách kolem hvězd, ale putují vesmírem samy, nepřipoutané k žádné sluneční soustavě. Tento objev přináší nové poznatky o tom, jak se některé planety mohou tvořit způsobem, který se vymyká tradičním teoriím.

Toulavé světy a jejich vznik

Tyto objevené objekty jsou o něco větší než Jupiter, největší planeta naší sluneční soustavy. Vědci předpokládají, že se tyto světy nevytvořily jako typické planety, které vznikají akrecí materiálu v protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu. Místo toho se mohly formovat podobně jako hvězdy, což je proces, který dosud nebyl u planet pozorován.

Hvězdy vznikají, když se obrovská mračna prachu a plynu zhroutí pod svou vlastní gravitací, což vede k zahřívání materiálu a nakonec k zažehnutí jaderné fúze, která hvězdu rozzáří. Tyto "toulavé" světy se pravděpodobně začaly formovat stejným způsobem, ale nikdy nedosáhly dostatečné hmotnosti a teploty, aby mohly zahájit jadernou fúzi, která je klíčová pro vznik hvězd. Proto zůstaly nedokončenými hvězdami, které nyní putují vesmírem bez hvězdné mateřské soustavy.

Zdroj: Shutterstock

Význam objevu a budoucí výzkum

Objev těchto volně plujících objektů je mimořádně významný, protože naznačuje, že planetární systémy mohou být mnohem různorodější, než jsme si dosud představovali. Navíc nám poskytuje nový pohled na procesy, které probíhají v mezihvězdných oblastech, jako je mlhovina NGC1333, kde byly tyto světy nalezeny. Tato mlhovina, nacházející se asi 1000 světelných let od nás, je aktivním místem vzniku hvězd, což naznačuje, že zde mohou vznikat nejen hvězdy, ale i volně plující planety.

Ray Jayawardhana, astronom z Johns Hopkins University a hlavní autor studie, která byla publikována v renomovaném vědeckém časopise The Astronomical Journal, zdůrazňuje, že objev těchto objektů byl výsledkem dlouholetého plánování a využití mimořádných schopností Webbova teleskopu. Tento teleskop je vybaven velkým zrcadlem, které dokáže zachytit i velmi slabé světlo z velkých vzdáleností, což umožnilo identifikaci těchto neobvyklých objektů.

Nové otázky a výzvy

I když se zdá, že tyto "toulavé" světy mají blíže k hvězdám než k běžným planetám, stále zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Jedním z hlavních tajemství je, jak přesně se tyto objekty vytvořily a jakým způsobem se odchýlily od běžného procesu vzniku planet. Navíc, jeden z těchto objektů, který je asi pětkrát hmotnější než Jupiter, vykazuje známky prašného disku, což je charakteristika často spojená s formováním hvězd. Tento objev proto vyvolává otázky, zda mohou takové objekty hostit vlastní disky a případně i menší satelity či planety.

Další výzkum těchto objektů může přinést důležité poznatky o různorodosti planetárních systémů a procesů, které vedou k jejich vzniku. Webbův teleskop, díky svým pokročilým technologiím, bude i nadále hrát klíčovou roli v odhalování těchto kosmických záhad a rozšiřování našeho chápání vesmíru. Tento objev nám připomíná, že vesmír je plný překvapení a že naše poznání je stále jen zlomkem toho, co je tam venku k objevení.