V každém průmyslovém odvětví se dá najít nějaký vývojový tým, který se snaží posunout daný průmysl o kousek dál pomocí moderních technologií. V oblasti medicíny je takovýchto výzkumných týmů celá řada a čas od času se objeví i nějaký zajímavý objev či pokrok.

O nedávném úspěchu informovali vědci v rámci studie v časopise Advanced Science. Jde o sestrojení miniaturních robotů z lidských buněk, které mohou být použity například k hojení ran, léčbě nemocí či regeneraci tkání. V této studii se o nich mluví jako o mnohobunečných „antrobotech“.

Antroboti se údajně dokáží sami pohybovat a dokonce prý pomáhají opravit a podporují růst poškozených částí neuronů. Prozatím dokáží bioboti podobné věci pouze v umělém laboratorním prostředí. Respektive pouze v Petriho misce. Tento výzkum vychází z poznatků předchozích týmů, kteří vyvinuli „xenoboty“ z kmenových buněk žab. Rozdíl mezi antroboty a xenoboty je jednoduchý. Antrhoboti jsou z lidské tkáně a ne ze zvířecí.

Vědci vytvořili antroboty pomocí dospělých lidských buněk z průdučinek nebo průdušnice. Tyto buňky jsou pokryty chlupatými vlákny zvanými řasinky, které se svíjejí a odtlačují cizí materiál. Stejně důležité je, že se mohou také shlukovat a vytvářet mnohobuněčné výrůstky nazývané organoidy.

Vědci využívají těchto vlastností a získávají klíčové ingredience pro biologického robota. V laboratoři vědci povzbudili buňky, aby vytvořily organoidy s řasinkami směřujícími ven. Během dne se tyto chlupaté hrudky začaly pohybovat pomocí řasinek, pohybovaly se v přímých liniích a kruzích a někdy jen seděly na místě.

Aby vědci demonstrovali svůj terapeutický potenciál, vypěstovali 2D vrstvy lidských neuronů, udělali v nich malé řezy, aby vytvořili rány, a poblíž umístili shluky „superbotů“ antrobotů. Je pozoruhodné, že bez dalšího genetického inženýrství nebo programování superboti pokračovali a pomohli neuronům znovu růst.

Jak podnítili toto uzdravení, není dosud zcela pochopeno. Ale to naznačuje, že jejich potenciál je obrovský. Na rozdíl od neživých robotů „mohou buňky mezi sebou komunikovat a vytvářet tyto struktury dynamicky“ a jsou již naprogramovány k provádění biologických funkcí. Navíc se bezpečně biologicky rozloží do 60 dnů. Buďte si jisti, že tito bioboti se nereprodukují a nemohou přežít mimo laboratoř, takže vědci tvrdí, že není šance, aby se nekontrolovaně rozšířili – i když doufejme, že jednoho dne se ukážou dostatečně robustní, aby přežili naše těla.