Význam sociálních sítí při hledání práce roste: Jak toho využít?
Personalisté stále častěji berou v potaz digitální prostor při prověřování uchazeče o zaměstnání. Jaká jsou nejnovější čísla a čím zaujmout?
Vzdělaný člověk dvacátého prvního století dokáže nejen ovládat moderní technologie, počítač a Internet, nýbrž se i v tomto digitálním světě orientovat. A o to důležitější je tato znalost, pokud jde o případné pracovní příležitosti. Mnozí personalisté zkoumají i profily na sociálních sítích, což není pro erudovaného čtenáře jistě žádná novinka. Aktuální data s tímto spojená však jsou bezpochyby zajímavá.
Nejpopulárnější pro tyto účely budiž LinkedIn, nicméně podceňovat rozhodně není radno ani Facebook či Twitter. Společnost Jobvite nedávno provedla průzkum mezi firmami právě ohledně vztahu k sociálním sítím a nabírání nových zaměstnanců. Personalisté se dívají nejen na profesní zkušenosti kandidátů, nýbrž i na to, zdali a jaké příspěvky týkající se daného oboru postovali či do jaké míry jsou schopni korespondovat s tou kterou firemní kulturou.
Výše uvedené schéma ukazuje význam jednotlivých digitálních kanálů při hledání práce, resp. jejich důležitost pro pracovníky HR. První trojice je jasná, podceňovat ovšem nelze ani různé blogy - pokud někdo například projevuje extremistické názory, pohrne se firma do případného "svazku" s touto osobou? Nejspíše nikoliv. Rovněž vážit, co "lajkuju", není na škodu. Takový člověk totiž bude reprezentovat danou firmu, proto tato logicky může mít zájem na tom, jak se chová i mimo pracovní prostředí.
Průzkum také ukazuje specifika jednotlivých sítí. LinkedIn je tedy vhodné mít serióznější, naproti tomu profil na Facebooku může být o něco uvolněnější. Samozřejmě záleží na typu pozice. Hlásí-li se dotyčný na kreativního marketingového šílence (s nadsázkou řečeno), pak mu sucharský profil moc bodů do výběrového řízení nepřidá.
Níže uvedené schéma zase zabíhá do jiné perspektivy. Téměř polovina nových zaměstnanců nabraných přes sociální sítě zůstala na svých pozicích více než tři roky. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že 94 % oslovených podniků už používá či do budoucna hodlá používat nábor přes sociální sítě. Záleží sice na míře užití, osobně mi to přijde poměrně vysoké číslo, přesto trend je jasný.
Investice do těchto médií firmami tak stále rok od roku narůstá. Jen mezi lety 2012 a 2013 to bylo dle průzkumu Jobvite o 73 %. Není divu. Je to pohodlné, personalizované a může to přinést kvalitnějšího kandidáta. Rovněž význam doporučení a kariérních firemních stránek není radno podceňovat - přináší dle Jobvite stabilnější zaměstnance.
Stále více tedy bude záležet na tom, co a jakým způsobem o sobě na webu prezentujeme. Vyplatí se dodržovat určitou internetovou etiketu, zejména vážit, co postujeme například na Facebook, Flickr, Twitter apod. Mnohdy o tom uchazeč o práci ani neví, přesto může být proklepnut osobou z HR a nevhodné chování v kyberprostoru jej tak nepříjemně poškodí. Nebo (a to potěší více) může být efekt na případný proces pozitivní - viz marketingový šílenec, jehož profil není zrovna monotematický.
Nejvíce uživatelů LinkedIn je ve Spojených státech - 91 milionů, pak následuje Indie (23 milionů) a Brazílie (15 milionů). Česká republika se pohybuje nepatrně nad pěti sty tisíci uživateli, nicméně potenciál dle mě zdaleka není dostatečně využit a číslo bude dále narůstat. Zároveň profil na této síti může kromě vlastní prezentace sloužit i k navazování nových kontaktů či prohlubování znalostí v oboru.
Mohlo by vás zajímat:
Zdroje:
