Politici, podnikatelé, novináři, aktivisté, televizní hvězdy či bloggeři… Všichni tito lidé Twitter užívají ke své vlastní propagaci a komunikaci s publikem. Oficiální účet pod názvem @POTUS si tak například před nedávnem zřídil prezident Spojených států (Obama dosud používal svůj soukromý profil), aktivním uživatelem je však i milovník moderních technologií a ruský premiér Dmirij Medvěděv. Navzdory své popularitě však firma s bílou holubicí na modrém poli ve znaku nadále finančně nevzkvétá a nedaří se ji svůj nápad dostatečně monetizovat. Zjednodušeně řečeno, internetová reklama, která živí ostatní sociální sítě, je pro Twitter oříškem a společnost není schopna vytvářet dostatečné výdělky. Budoucnost přitom změnu k lepšímu pravděpodobně nepřinese a to i díky roztoucí konkurenci.

Twitter: Mnoho účtů, málo uživatelů

Jádro problému blíže osvětlily hospodářské výsledky společnosti za 2. kvartál roku 2015 (2Q15). Twitter sice překonal odhady analytiků, když vytvořil celkové příjmy v hodnotě 7 centů na akcii (ekvivalent 502 mil. USD) namísto předpovídaných 4 centů na akcii (481 mil. USD), investoři však přesto zůstávají znepokojeni jeho dalším osudem. Za pravdu jim přitom trochu překvapivě dává i vrcholový management podniku. CFO Anthony Noto tak například během následné konference přiznal, že firma má vážný problém s budoucím odhadem růstu aktivních uživatelů, který prakticky stagnuje a již delší dobu se pohybuje kolem hodnoty 300 mil. (akcie společnosti reagovaly propadem o 14 %). Tento fakt přitom velmi oslabuje úsilí posílit příjmy z reklamy a to zvláště uvědomíme-li si, že celkový počet účtů je více než dvojnásobný. Dle údajů Statistic Brain Research Institute dosahuje až 645 mil., což je přitom stále daleko za vedoucím a finančně lépe situovaným Facebookem. Twitter je zkrátka zaplevelen velkým množstvím neaktivních účtů lidí, kteří brzy zjistili, že jsou pro ně jeho služby nezajímavé. Pravdou totiž zůstává, že nejste-li svým způsobem “celebrita”, mikroblog vám nemá mnoho co nabídnout. Velká část lidí aplikaci navíc používá pouze pasivně, tedy jako rozcestník ke zprávám a zajímavým článkům či jako místo na ukládání odkazů. V této sféře již však rovněž existuje silná konkurence dalších aplikací, jimž pravděpodobně vévodí služba Pocket. Celkové číslo udávající ty, kteří opravdu tvoří obsah a aktivně tweetují, tak není velký. Nepřekvapí proto, že inzerenti se příliš nehrnou a dávají přednost konkurenci.

Internetová reklama a pohřebiště obrů

Co si z výše uvedeného může odnést drobný investor či běžný uživatel? Internetová reklama, respektive reklama na sociálních sítích, je zkrátka velmi nevyzpytatelná branže závislá na uživatelské přízni a aktivitě, jež může pohltit i velké ryby. Ostatně Twitter není jediný, kdo se ve stínu extrémně úspěšného Facebooku povážlivě potácí. V poslední době vyplouvají na povrch zprávy, které hovoří o velkých problémech Googlu Plus, sociální sítě Googlu. Ta je dlouhodobě v amerických médiích označována za “ghost town”, tedy mrtvou síť, na níž si lidé tvoří účty pouze proto, aby měli přístup k YouTube a dalším firemním službám. Google totiž dosud jinou variantu neumožňoval a Google Plus účet byl povinný. Jak se však ukázalo, svazování uživatelů povinnými registracemi fungující platformu nevytvoří. Twitter sám sice nic podobného nevyžaduje, přesto se zdá, že přešlapuje na místě a neví, jakým směrem se vydat dál.

Je Twitter špatná investice?

Předpovídat další budoucnost této mikroblogovací platformy se podobá věštění z křišťálové koule. Pravdou je, že Twitter dlouhodobě přináší zklamání všem, kteří do něj investovali a věřili v raketový vzrůst a la Facebook. Současný byznys model společnosti se ukazuje jako dlouhodobě neudržitelný a je jasné, že má-li firma fungovat jako opravdový byznys a ne pouze jako veřejná služba, bude se muset změnit. Jim Cramer, analytik televizní stanice CNBC, v souvislosti s výsledky 2Q dokonce hovoří o existenční krizi sítě a nepředpovídá jí světlé zítřky.

Osobně si nemyslím, že bychom v nejbližší době byli svědky střemhlavého pádu bílé holubice z modrého nebe sociálních sítí. Každopádně její příklad může dobře posloužit jako varování všem investorům ale i zakladatelům technologických start-upům, že základní pravidla podnikání včetně konkurence a zákona nabídky a poptávky se nevyhýbají ani této sféře. Sociální sítě a technologické společnosti jsou zkrátka stejně zranitelné jako například továrny na součástky, jakkoli “strašně cool” se mohou zdát. Podobně ani internetová reklama není mytickým Eldoradem, z nějž si kdokoli může jednoduše přinášet zlaté poklady.

Zdroj: 

Článek byl převzat s laskavým svolením autora (Jan Železný) z osobního blogu Coffeebreaker.cz.