Americké ozbrojené síly hodlají do budoucna pořídit obranná laserová děla pro své pozemní, námořní a letecké síly. Americké námořnictvo před 5 lety jedno obranné laserové dělo zkoušelo. Byla to laserová zbraň o výkonu 30 kW umístěná na palubě obojživelné transportní lodi USS Ponce, která byla schopna potopit rychlý člun nebo sestřelit bezpilotní letoun.

Laserová zbraň o výkonu 30 kW je ale slabá, a nedokázala by na delší vzdálenost sestřelit řízenou střelu. Na sestřelení řízené střely je zapotřebí laser o výkonu 300 až 600 kW, přičemž 300 kW je absolutní minimum o jakém americká armáda uvažuje, aby tyto laserové zbraně mohly být zařazeny do životaschopného systému protiraketové obrany.

Takové laserové dělo má být umístěno na mobilní pozemní platformě, kterou představuje těžké taktické nákladní vozidlo. Společnosti Dynetics a Lockheed Martin měly americké armádě představit technologický demonstrátor nákladního vozidla s obranným laserovým dělem v roce 2022. Laserové dělo mělo mít ovšem výkon pouze 100 kW, což uznala americká armáda že je nedostačující pro její potřeby.

Proto bylo rozhodnuto, že Dynetics a Lockheed Martin přizpůsobí svůj návrh novým požadavkům americké armády a dodají americké armádě nákladní vozidla s obrannými lasery o výkonu 250 až 300 kW. Americká armáda by měla první čtyři nákladní vozidla s těmito laserovými děly obdržet v roce 2024.

Těžká taktická nákladní vozidla s 300 kW obrannými lasery budou spadat pod HEL-IFPC (High Energy Laser - Indirect Fire Protection Capability), chránící převážně stacionární cíle, jako jsou velitelská stanoviště nebo týlovou infrastrukturu. Protivzdušné krytí amerických jednotek přímo v poli pak zajistí méně zranitelná vozidla Stryker vybavená 50 kW obrannými lasery v rámci M-SHORAD (Maneuver Short-Range Air Defense), které se svými laserovými zbraněmi mohou ničit drony, menší rakety, dělostřelecké granáty a minometnou munici nebo oslepit senzorové systémy protivníka.