Celý tento akt vznikl z obavy z praní špinavých peněz, daňových úniků či financování terorismu. Ministerstvo financí se vyjádřilo prostřednictvím svého mluvčího následovně: „V této zemi jsou stanoveny jasné daňové zákony a předpisy. Dodržování těchto předpisů je pravidelně kontrolováno příslušnými orgány. A stejný způsob bude zvolen i při dodržování předpisů týkajících se kryptoměn.“ 

Díky jisté míře anonymity se staly kryptoměny vcelku atraktivní alternativou pro trestně stíhané jedince. Právě z tohoto důvodu se i Evropská unie vyjádřila k této problematice tak, že bude vyžadovat po obchodnících, kteří akceptují platby kryptoměnou, aby zpřísnily podmínky používání a placení této měny. Tím chtějí dosáhnout minimalizace případných rizik.

Nejen Velká Británie, ale například i Čína zakročila proti obchodování s kryptoměnou, když jej označila za nelegální. Obchodování s kryptoměnami je totiž dle Číny spojeno s "nezákonnými finančními činnostmi, které vážně narušují hospodářský a finanční řád".

Dalšími zeměmi, které vyjádřily nesouhlas s kryptoměnou, jsou třeba Vietnam a Indonésie. Zástupci Vietnamu i Indonésie prohlásili, že kryptoobchod, včetně Bitcoinu, není oficiálně uznávaným právním způsobem platby.

Další hrozbou ohrožující příznivý vývoj a zavedení kryptoměn jsou i počítačové viry. Jeden z řady těch známějších je například WannaCry. Tímto virem bylo infikováno zhruba 300 000 počítačů po celém světě, včetně evropských výrobců automobilů, britský NHS a vládních institucí v Rusku a Číně.

Tři měsíce poté, co ranswomware WannaCry přišel na svět, zaplatilo výkupné ve výši 300 dolarů v Bitcoinech za odvirování svého PC pouze 338 poškozených uživatelů.