Čína dosáhla svého cíle v oblasti čisté energie o šest let dříve
Rychlejší postup k čisté energii
Tento úspěch přichází o šest let dříve, než se očekávalo, což ukazuje na intenzivní snahu Číny o přechod na zelenou energii. Cíl 1200 gigawattů, který byl stanoven v roce 2020 prezidentem Si Ťin-pchingem, byl považován za ambiciózní a důležitý pro splnění globálních klimatických závazků. Díky instalaci dalších 25 gigawattů energie z větrných turbín a solárních panelů během posledního měsíce Čína tento cíl nejen dosáhla, ale i překonala.
Čína je zodpovědná za zhruba 12,7 miliard metrických tun emisí ročně, což ji činí největším emitentem skleníkových plynů na světě. Pro srovnání, Spojené státy, druhý největší znečišťovatel, produkují ročně přibližně 5,9 miliard tun. Přestože Čína stále čelí obrovským výzvám, co se týče snížení emisí, její investice do obnovitelných zdrojů energie jsou bezprecedentní.
V roce 2024 tvořily solární a větrné elektrárny přibližně 14 % celkové energetické produkce Číny. Tento podíl je stále relativně malý, ale země nadále investuje do rozšíření svého obnovitelného energetického portfolia. Kromě toho, že Čína vede svět v instalaci nových kapacit solární a větrné energie, také výrazně investuje do výzkumu a vývoje technologií spojených s čistou energií, což může mít dlouhodobé pozitivní dopady nejen pro Čínu, ale i pro celý svět.
Zdroj: Shutterstock
Ambiciózní projekty a další výzvy
Jedním z nejvýznamnějších projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie je plán společnosti China Three Gorges Renewables Group, státem vlastněného gigantu, který hodlá investovat 80 miliard juanů (přibližně 11 miliard dolarů) do rozsáhlé energetické základny ve Vnitřním Mongolsku. Tento projekt, kombinující solární, větrnou a uhelnou energii, má do roku 2030 přispět 135 gigawatty k celkovým 435 gigawattům, které Čína plánuje vybudovat v rámci svých pouštních projektů.
Ačkoliv tento projekt zahrnuje i produkci z uhlí, což je stále kontroverzní, ukazuje se, že Čína se snaží vyvažovat potřebu stabilního energetického zásobování s tlakem na snižování emisí. Je otázkou, jak velký bude dopad uhelné složky tohoto projektu na celkovou bilanci emisí, ale současné trendy ukazují, že Čína směřuje k postupnému snižování své závislosti na fosilních palivech.
Pohled do budoucnosti
Přestože Čína dosáhla svého cíle v oblasti čisté energie o šest let dříve, před ní stojí stále mnoho výzev. Transformace energetického sektoru, která by zemi umožnila dosáhnout uhlíkové neutrality, vyžaduje nejen obrovské investice, ale také zásadní změny ve způsobu, jakým je energie vyráběna, distribuována a spotřebovávána.
Čína si je vědoma, že dosažení globálních klimatických cílů je nejen otázkou technologického pokroku, ale také mezinárodní spolupráce. Proto je pravděpodobné, že v následujících letech bude Čína pokračovat v intenzivní snaze o zlepšení své energetické bilance a v posílení svého postavení na poli globální klimatické politiky.