Mnoho fenoménů, které známe ze Země, jako jsou deště, hurikány a polární záře, nachází svou obdobu i na jiných planetách ve vesmíru, za předpokladu, že jsou splněny vhodné podmínky. Nová studie nyní naznačuje, že na exoplanetě zvané WASP-76b může dokonce docházet k jevu, který připomíná duhu.

Tento úkaz, nazvaný “sláva”, se projevuje jako zář barev na obloze, když světlo dopadá na mraky ve formě homogenních látek ve tvaru kapiček. To by mohlo vysvětlit pozorování na exoplanetě WASP-76b, kde bylo zjištěno neobvyklé rozložení světla na různých částech planety. Proč například východní terminátor exoplanety vykazuje více světla než ten západní?

Zdroj: YouTube

Po důkladných pozorováních s pomocí vesmírného dalekohledu CHEOPS a kombinaci s daty z Hubbleova, Spitzerova a TESS dalekohledu dospěli vědci k závěru, že nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto jevu je právě jev „sláva“.

Během tří let bylo provedeno 23 pozorování exoplanety WASP-76b ve viditelném i infračerveném světle, zahrnující fázové křivky, tranzity a sekundární zatmění. Tyto pozorování umožnily získání důležitých informací o povrchu a atmosféře této obří planety.

Důležitým zjištěním bylo, že exoplaneta WASP-76b má méně oblačnosti na své denní straně, což umožnilo snadnější detekci atmosférických emisí. Z pozorování také vyplývá, že na denní straně planety dochází k dešti roztaveného železa, které poté na noční straně kondenzuje do mraků, což vytváří příznivé podmínky pro vznik jevu slávy.

Studium exoplanety WASP-76b nám poskytuje nejen fascinující pohled na atmosféru této extrémně horké planety, ale také nám pomáhá lépe porozumět podmínkám a procesům na exoplanetách obecně. Pokud se potvrdí, že jev slávy je skutečný, může to mít dalekosáhlé důsledky pro naše porozumění složení atmosfér exoplanet a potenciální obyvatelnosti těchto vzdálených světů. Zatímco definitivní potvrzení existence slávy na exoplanetě WASP-76b stále čeká na další výzkum, je tento úkaz jasným příkladem toho, jaká fascinující tajemství může vesmír skrývat.