Už od roku 1979, kdy americká sonda Voyager (Cestovatel) proletěla kolem Jupiteru, patří jeho měsíc Europa mezi vůbec nejzajímavější tělesa naší sluneční soustavy. Jako jedna z mála planetek totiž prokazatelně obsahuje stopy vodíku a to ve formě ledové krusty po celém jejím povrchu. Zdejší klima je sice velmi chladné a zřejmě nehostinné, v tekutém oceánu pod ledem by se však mohly skrývat stejně jako na Zemi nejrůznější formy podmořských (mikro)organismů.

Reálný snímek jednoho z jupiterových měsíců Europa (čtvrtý největší) pořízený americkou sondou Galileo

Přímo na povrchu měsíce Europa však žádná sonda prozatím nepřistála a právě to se má v následujícím desetiletí změnit. Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku to přikazuje nový zákon prosazovaný americkým kongresmenem Johnem Culbersonem, který už při sestavování letošního rozpočtu uvolnil projektu značné finanční prostředky. NASA se před tímto rozhodnutím zprvu oháněla – zejména kvůli náročnému vesmírnému programu na Marsu – samozřejmě ji však nezbylo nic jiného, než se usnesení legislativy podřídit. Během následujících několika let tak bude vypracován detailní plán „Europské mise“, jejíž součástí bude podle všeho i pojízdný lunární rover.

Culberson vkládá do projektu opravdu veliké ambice a dokonce jej označil jako vlajkovou misi budoucího vesmírného programu. Přiznává, že by úspěch projektu udržel Ameriku nejen na pozici kosmického lídra, ale znamenat by mohl i veliký posun při hledání mimozemského života, jehož existenci nelze na Europě vyloučit. Průzkum však přijde na řadu až po vypuštění dalšího roveru na Mars, které je plánováno na rok 2020.

I přes rozmanité vyhlídky vesmíru však NASA nezapomíná ani na matičku Zemi, kterou neustále míhají poletující asteroidy. Už minulý rok jednala agentura s Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS), snažíc se domluvit na globální spolupráci při monitorování oblohy, včasném varování před hrozící katastrofou a stejně tak na postupech, jak odklonit těleso mířící na Zemi.

Ke konci loňského roku byla založena mezinárodní síť dalekohledů a sledovacích stanic (IAWN), které se navzájem informují o získaných objevech, a spolu s touto organizací vzniklo také fórum (SMPAG) pro globální poradenství jak co nejefektivněji vychýlit zkázný asteroid z původní trajektorie. Středem pozornosti však neustále zůstává Mars a kuriózní projekt Mars One, jehož cílem je brzké osídlení planety.