Když se na začátku tisíciletí začaly mobilní telefony masově rozšiřovat, objevila se zároveň jedna z největších zdravotních obav moderní doby. Miliony lidí si začaly pokládat jednoduchou otázku: Co vlastně dělá dlouhé telefonování s lidským mozkem?

Důvod k obavám tehdy existoval. Mobilní telefon při hovoru vysílá radiofrekvenční elektromagnetické záření a zařízení držíme jen pár centimetrů od hlavy. V době, kdy se technologie vyvíjela rychleji než výzkum, vznikaly desítky teorií o možném poškození mozku, poruchách paměti nebo zvýšeném riziku rakoviny.

Strach výrazně zesílil v roce 2011. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci, tehdy zařadila radiofrekvenční elektromagnetické pole mezi „možné karcinogeny“. Do stejné skupiny přitom patří například výfukové plyny nebo některé chemické látky. Mnoho lidí si to vyložilo jako potvrzení, že mobily způsobují rakovinu mozku.

Jenže samotná WHO tehdy upozorňovala, že šlo hlavně o preventivní krok. Kategorie „možný karcinogen“ totiž neznamená prokázané nebezpečí. Znamená pouze to, že existují určité náznaky, ale důkazy nejsou dostatečně silné ani jednoznačné.

A právě v následujících letech začal jeden z největších vědeckých výzkumů moderní medicíny.

Největší přehled studií přinesl poměrně jasný výsledek

V roce 2024 zveřejnila australská agentura ARPANSA výsledky rozsáhlé analýzy podporované Světovou zdravotnickou organizací. Odborníci zhodnotili více než 5000 vědeckých studií publikovaných mezi lety 1994 až 2022. Do finálního hodnocení zařadili 63 nejkvalitnějších výzkumů, které sledovaly vztah mezi používáním mobilních telefonů a nádory mozku.

Výsledek byl pro mnoho lidí překvapivý. Ani u lidí, kteří telefonovali dlouhodobě a intenzivně, se neprokázalo zvýšené riziko rakoviny mozku. Výzkumníci nenašli přesvědčivé důkazy o souvislosti mezi mobilními telefony a vznikem gliomů, meningiomů ani akustických neurinomů.

Podobně dopadla i evropská studie COSMOS zveřejněná v březnu 2024. Ta sledovala více než 250 tisíc lidí v několika evropských zemích po dobu delší než deset let. Výzkumníci analyzovali nejen délku hovorů, ale i způsob používání telefonu nebo intenzitu vystavení radiofrekvenčnímu záření.

Ani zde se nepotvrdilo, že by běžné nebo dlouhodobé používání mobilu vedlo ke zvýšenému výskytu mozkových nádorů.

To je důležitý moment. Právě dlouhodobé studie totiž vědcům dříve chyběly. Rakovina mozku může vznikat mnoho let, a krátkodobý výzkum proto nestačil.

Proč starší studie vyvolávaly obavy

Debata o mobilech a rakovině mozku ale nevznikla z ničeho. Některé starší studie skutečně naznačovaly možné riziko u lidí, kteří telefonovali velmi intenzivně.

Nejznámější byla mezinárodní studie INTERPHONE koordinovaná Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny v Lyonu. Výsledky zveřejněné kolem roku 2010 ukázaly určité zvýšení rizika gliomu u malé skupiny extrémních uživatelů mobilů. Jenže data měla zásadní problém.

Výzkumníci totiž často spoléhali na lidskou paměť. Účastníci měli zpětně odhadovat, kolik hodin telefonovali nebo na které straně hlavy drželi mobil. A právě to mohlo výsledky výrazně zkreslit. Novější studie už proto pracovaly mnohem přesněji. Využívaly data operátorů, dlouhodobé sledování pacientů a modernější statistické modely.

Zásadní roli hraje i další fakt. Pokud by mobilní telefony výrazně zvyšovaly riziko rakoviny mozku, lékaři by pravděpodobně zaznamenali prudký nárůst těchto nádorů v populaci. Počet uživatelů mobilů totiž za posledních dvacet let doslova explodoval.

Jenže epidemiologická data z USA, Velké Británie, Skandinávie nebo Austrálie dramatický nárůst výskytu mozkových nádorů nepotvrdila. Statistiky jsou relativně stabilní.

Mozek může reagovat, ale jinak než jsme si mysleli

To ale neznamená, že mobilní telefon nedělá s tělem vůbec nic. Vědci skutečně pozorovali určité biologické reakce.

Některé experimenty ukázaly krátkodobé změny mozkové aktivity, lehké zahřívání tkání v okolí telefonu nebo možné ovlivnění kvality spánku při používání mobilu před usnutím. Zatím ale neexistují důkazy, že by tyto změny vedly k trvalému poškození mozku nebo vzniku rakoviny.

Část neurologů navíc upozorňuje, že mnohé problémy, které lidé připisují „záření z mobilu“, mohou souviset spíše s celkovým životním stylem. Dlouhé hodiny u obrazovky, stres, nedostatek spánku nebo psychická únava mohou způsobovat bolesti hlavy, zhoršenou koncentraci i poruchy spánku bez ohledu na samotné elektromagnetické záření.

Moderní smartphony navíc fungují jinak než první generace mobilů z 90. let. Současné sítě jsou efektivnější a telefony často vysílají nižší výkon než starší modely. Ve městech s hustou sítí vysílačů nemusí zařízení používat tak silný signál jako dříve.

I proto dnes část odborníků považuje původní obavy za výrazně menší než před dvaceti lety.

Světová zdravotnická organizace i další zdravotnické instituce přesto doporučují rozumnou opatrnost. Ne proto, že by bylo prokázáno vážné nebezpečí, ale protože výzkum pokračuje dál a technologie se neustále mění. Jednoduchá opatření přitom nejsou složitá. Použití handsfree, reproduktoru nebo kratší hovory mohou výrazně snížit kontakt telefonu s hlavou prakticky bez omezení pohodlí.