Vývoj umělé inteligence dnes nepřipomíná poklidné akademické laboratoře, kde nadšenci v bílých pláštích vymýšlejí, jak zlepšit svět. Spíše jde o tvrdý byznys plný miliardových investic, ostrých právních sporů a boje o nadvládu nad technologiemi, které mohou změnit ekonomiku i společnost. Důkazem toho je aktuální konflikt mezi Elonem Muskem a OpenAI. Případ, který sledují média po celém světě, názorně ukazuje, jak rychle se z původně neziskových projektů mohou stát komerční giganti, jejichž cílem už není „prospěch lidstva“, ale zisk.

Právě to je jádrem žaloby Elona Muska proti OpenAI, kterou spoluzaložil v roce 2015. V posledních měsících se snažil soudně zabránit přeměně této organizace na ziskovou společnost. Jeho cílem bylo „zachovat, co zbylo z neziskového charakteru OpenAI“, jak tvrdí jeho právní tým. Obával se, že přerod v byznysově orientovaný subjekt povede k monopolizaci trhu s AI, poškodí investory a odkloní vývoj od původního cíle, kterým bylo vytvořit bezpečnou a otevřenou umělou inteligenci pro všechny.

Rozhodnutí soudu: Elon Musk sice neuspěl, ale soudce přiznal veřejný zájem

Federální soudkyně Yvonne Gonzalez Rogers tento týden rozhodla, že Musk se svými právníky nepředložil dostatek důkazů, aby soud nařídil zastavení přeměny OpenAI na ziskovou entitu. Zároveň ale zdůraznila, že jde o otázku s významným dopadem na veřejnost, a nabídla možnost urychlit samotný soudní proces, aby se spor mohl vyřešit ještě během letošního podzimu.

Podle soudkyně totiž nelze ignorovat možnost, že by transformace OpenAI mohla mít dalekosáhlé důsledky, například destabilizaci trhu s technologickými inovacemi nebo omezení svobodné soutěže. Jinými slovy: případ se neuzavírá, jen pokračuje dál standardní soudní cestou.

Jaké jsou Muskovy argumenty?

Musk tvrdí, že OpenAI porušuje původní dohodu zakladatelů. Ta podle něj jasně stanovila, že organizace má fungovat jako nezisková a vyvíjet tzv. AGI (umělou obecnou inteligenci) výhradně ve prospěch lidstva, nikoliv akcionářů či investorů. V žalobě dokonce připomněl, že OpenAI měla být odpovědí na Google a jeho postupné uzavírání klíčových technologií do komerčních struktur.

Zdroj: Shutterstock

Po jeho odchodu z vedení v roce 2018 se ale OpenAI začala měnit. V roce 2019 vznikl tzv. „capped-profit“ model, kdy sice funguje určitá limitace ziskovosti, ale projekt se již neřídí čistě neziskovými principy. Vyvrcholením pak bylo loňské oznámení o vzniku zcela ziskové dceřiné společnosti, která má zajistit financování vývoje a pokrýt rostoucí náklady na výpočetní výkon i špičkové experty.

A co říká OpenAI?

Zástupci OpenAI odmítají Muskova obvinění a tvrdí, že jeho kritika je pokrytecká. Podle nich to byl právě Musk, kdo dříve usiloval o spojení OpenAI s Teslou, což by znamenalo přesun technologie do dalšího soukromého byznysu, tentokrát jeho vlastního. Společnost navíc zdůrazňuje, že dnešní prostředí vývoje umělé inteligence je extrémně konkurenční a bez robustního financování a komerční strategie by nebylo možné udržet krok s rivaly.