Jedním z nejhlasitějších kritiků současného směřování OpenAI je Elon Musk. Tento technologický magnát nejenže spoluzakládal OpenAI, ale nyní se snaží zvrátit její vývoj a vrátit ji ke kořenům. Nedávná nabídka ve výši 97,4 miliardy dolarů na převzetí OpenAI, kterou Musk a jeho investoři učinili, byla však jejími současnými vůdci kategoricky odmítnuta.

Zatímco OpenAI pokračuje v komerční expanzi a prohlubuje spolupráci s Microsoftem, Musk se vydává jinou cestou. Jeho společnost xAI má vizi otevřenější AI, která nebude svázána komerčními zájmy. Tento konflikt tak symbolizuje širší otázku – má být budoucnost AI řízena velkými korporacemi, nebo by měla zůstat otevřená a přístupná všem?

Muskova nabídka narazila na pevný odpor vedení OpenAI

Elon Musk se se svým konzorciem investorů pokusil převzít kontrolu nad OpenAI nabídkou ve výši 97,4 miliardy dolarů. Místo přijetí však přišla okamžitá a rázná odpověď od CEO OpenAI Sama Altmana, který na sociální síti X ironicky odpověděl:
"Ne, děkujeme. Ale my bychom za 9,74 miliardy dolarů mohli koupit Twitter, jestli chcete."

Altman a vedení OpenAI tvrdí, že nabídka není v souladu s jejich současnou vizí. Organizace, která původně vznikla jako nezisková, totiž přešla na hybridní model „capped-profit“, tedy omezeného zisku, což jí umožňuje získávat masivní investice potřebné k dalšímu vývoji pokročilé AI.

Musk je dlouhodobě hlasitým kritikem tohoto posunu a tvrdí, že OpenAI se odklonila od svého původního poslání a místo prospěchu lidstvu nyní slouží primárně korporátním zájmům, zejména Microsoftu, který do ní investoval miliardy dolarů a má exkluzivní přístup k jejím AI modelům.

Muskův problém s OpenAI a jeho vlastní AI iniciativa

Musk nebyl vždy proti OpenAI – naopak, v roce 2015 ji pomáhal založit s cílem vyvinout bezpečnou a prospěšnou umělou inteligenci. Nicméně v roce 2018 se s organizací rozešel a později založil konkurenční společnost xAI, která má za cíl vytvořit alternativu k uzavřeným modelům OpenAI.

Podle Muska je klíčovým problémem fakt, že OpenAI se v podstatě stala dceřinou společností Microsoftu, což znamená, že její vývoj je stále více podřízen komerčním zájmům této technologické korporace. Musk tvrdí, že OpenAI byla původně založena jako protiváha k nadvládě firem jako Google a Microsoft, ale nyní paradoxně sama skončila pod křídly jedné z nich.

Zdroj: Shutterstock

Muskovi příznivci argumentují, že jeho přístup k OpenAI je prospěšnější pro celé odvětví, zatímco kritici namítají, že Musk sám je extrémně pragmatický podnikatel, který často mění své názory podle okolností. Ostatně jeho vlastní firma xAI zatím nepředstavila žádnou revoluční technologii, která by konkurovala ChatGPT nebo dalším modelům OpenAI.

Co znamená tento spor pro budoucnost umělé inteligence?

Tento konflikt má zásadní dopad na celý sektor umělé inteligence, zejména pro podniky, které jsou závislé na OpenAI. Microsoft má s OpenAI exkluzivní partnerství a využívá její AI modely v cloudové platformě Azure, nástrojích Copilot a dalších produktech. Pokud by došlo k zásadní změně ve vedení OpenAI, mohlo by to otřást důvěrou firem, které na tuto technologii spoléhají.

Analytici varují, že v důsledku Muskova tlaku může OpenAI přehodnotit svůj postoj k otevřenosti svých modelů. To by mohlo vést ke zpřísnění podmínek pro jejich využívání, případně k novým licenčním poplatkům pro podniky. Na druhou stranu, pokud by Musk uspěl se svou vizí otevřenější AI, mohlo by to vést ke zlevnění a větší dostupnosti pokročilých AI technologií.

Důležitým faktorem je také to, jak bude reagovat Microsoft. Pokud by viděl OpenAI jako příliš rizikovou investici, mohl by začít více investovat do alternativních AI projektů, což by mohlo vést k větší konkurenci v tomto odvětví.

Otevřený nebo uzavřený model AI: Který je lepší?

Jedním z hlavních témat této debaty je otázka otevřenosti AI. Zatímco OpenAI se postupně posouvá k uzavřenému modelu, Musk a další odborníci na AI prosazují větší otevřenost, která by umožnila širší škálu využití a menší závislost na velkých korporacích.

Výhodou otevřeného přístupu je větší transparentnost a možnost podniků a vývojářů přizpůsobit AI svým potřebám. Nevýhodou je však vyšší bezpečnostní riziko – volně dostupné AI modely by mohly být snadněji zneužity pro neetické účely, například generování deepfake videí nebo šíření dezinformací.

Naopak uzavřený model, který prosazuje OpenAI, nabízí lepší kontrolu nad tím, jak je AI využívána, ale zároveň vytváří silnou závislost na několika klíčových hráčích, jako jsou Microsoft, Google či Meta. To může vést k monopolizaci celého sektoru AI.