V druhé polovině dubna jsme informovali o tom, že NASA vybrala Starship jako lander pro návrat lidí na Měsíc. Mezitím stačilo dojít k 5. května k letu prototypu Starship SN15, který jako první úspěšně přistál (a posléze neexplodoval). A minulý měsíc už vyšel na jevo dokument pro FCC (Federal Communications Commission), ve kterém jsou uvedeny některé podrobnosti k chystanému premiérovému startu nosiče Super Heavy s lodí Starship k orbitálnímu letu.

Starship SN15 je zástupcem jakési další pokročilejší generace prototypů, s níž opět přišly stovky menších i větších vylepšení. Ve výrobě měly být i prototypy SN16 až SN19, ale dost možná bude dokončen jen první z nich. Osud dalších bude záležet na tom, jak dopadnou další zkušební lety. SN16 by už mohl letět výše než do 10 km a spekuluje se nad tím, zda poprvé znovu opakovaně poletí právě SN15.

Sestříhané záběry z úspěšného testovacího letu Starship SN15

Další skokové vylepšení má přijít s lodí Starship SN20, která je už navrhována pro orbitální let. Musí tedy být vybavena mechanismem pro oddělení od nosiče Super Heavy a pochopitelně také plnohodnotným tepelným štítem, aby vůbec mohla přečkat návrat atmosférou. Jestli už bude mít Starship šest motorů Raptor nebo není ještě jisté, ale klidně možné (finální varianta má mít tři motory Raptor určené pro činnost v atmosféře a stejně tak tři optimalizované pro činnost ve vakuu).

Při prvním orbitálním letu má Super Heavy s lodí Starship odstartovat z rampy Boca Chica v Texasu a vydat se směrem na východ. Zhruba ve 170 sekundě letu má dojít k prvnímu z klíčových okamžiků, a to oddělení lodi Starship. Super Heavy následně provede zpětný návrat a pokus o přistání v Mexickém zálivu ve vzdálenosti 32 km od místa startu. Mezitím bude Starship pokračovat na oběžnou dráhu s parametry 120 x 280 km, na které posléze sníží perigeum. Vzhledem k parametrům se loď na orbitě tedy nezdrží ani celý oblet. Už 90 minut po startu se má pokusit o motorické přistání zřejmě jen do vody v oblasti 100 km od severozápadního pobřeží havajského ostrova Kauai. Zemi tedy oblétne jen ze zhruba tří čtvrtin, přičemž při letu dosáhne maximální výšky 115 km.

Jinak řečeno cílem prvního takového letu není dostat Starship na stabilní oběžnou dráhu, ale co nejlépe nasimulovat podmínky, kterým bude loď vystavena při návratu z ní. Zejména tedy půjde o ověření aerodynamického řízení během všech fází letu. Nejkritičtější bude podle očekávání vstup do hustých vrstev atmosféry vysokou rychlostí. Při tom pochopitelně dojde k vyzkoušení tepelného štítu. Vzhledem k náročnosti návratu však ani sám Elon Musk příliš nepočítá s tím, že by byl napoprvé úspěšný. V každém případě je ale cílem získání co největšího objemu dat, aby další lety už úspěšné být mohly.

Neoficiální vizualizace Starship při návratu atmosférou (Mack Crawford)

Svou premiéru si při letu prozatím podle neoficiálních informací odbýt Super Heavy představující 1. stupeň, konkrétně prototyp označovaný jako BN3 (BN1 je postaven jako neletový a BN2 asi také). K jeho samostatné zkoušce ve SpaceX nepřistoupí. Mimo jiné proto, že využívá stejný základ a motory jako Starship, jehož prototypy už létají. A komplikace podle očekávání byly doposud spíše s přistáním než s vypouštěním. Ostatně starty dokáží technici vcelku spolehlivě připravovat vzhledem k podrobné diagnostice a zkouškám tlakováni i statickým zážehům. I tak má být prototyp BN3 vybaven „jen“ 20 z plánovaných 28 motorů Raptor. Jednak nebudou potřeba vzhledem k tomu, že Starship nemá být plně natankován a naložen a za druhé se tím má snížit ztráta samotných motorů. Dosud přitom není jasné, zda se SpaxeX v případě Super Heavy pokusí o přistání na plošině, či jej obětuje při přistání na hladinu.

Jasno není v případě návratu Super Heavy i kvůli tomu, že se v současnou dobu nepočítá s přistávacími nohami. Celá raketa má být na místo toho zachytávána rameny. Otázkou proto je, zda se tedy vůbec může vyplatit konstruovat nohy třeba jen kvůli jednomu jedinému přistání na plošině a zároveň riskovat její poškození v případě neúspěšného přistání.

Ještě předtím bude potřeba dokončit stavbu samotné startovací rampy. SpaceX požádala o orbitální start tak, že v případě schválení začne půl roční okno platit od 20. června letošního roku. Vzhledem k probíhajícím pracím a vývoji ovšem můžeme předpokládat start spíše ke konci období nebo dokonce poté, ale nechme se překvapit. Potřebovat však bude také povolené od FAA (Federální letecká správa). Vůbec s povolování bude ještě hodně práce, protože původně se počítalo v Boca Chica se starty podstatně menších raket Falcon a nyní se v místě připravuje infrastruktura pro starty historicky nejtěžšího kosmického nosného systému.