Vědcům se podařilo objevit obří planetu u jedné z nejmenších známých hvězd. Tento nález boří dosavadní představy o tom, jak planety vznikají – a zpochybňuje i některé základní principy planetární fyziky.

Nejmenší hvězda, největší překvapení

Hvězda TOI-6894 je červený trpaslík s hmotností pouhou pětinu Slunce. Takové hvězdy jsou sice v naší galaxii běžné, ale podle dosavadních teorií by kolem nich neměly vznikat obří planety. Vědci totiž dlouho předpokládali, že takto malé hvězdy nemají dostatek materiálu ve svém okolí, aby mohly kolem sebe vytvořit něco tak mohutného, jako je plynný obr.

Jenže právě taková planeta – pojmenovaná TOI-6894b – u této malé hvězdy podle nové studie z Nature Astronomy opravdu existuje.

Objev, který mění pravidla hry

Na stopu nečekané planety přivedla vědce data z vesmírného teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), který sleduje poklesy jasnosti hvězd způsobené průchodem planet. Výzkum vedl Edward Bryant z britské University of Warwick a laboratoře UCL.

Díky následnému potvrzení pomocí jednoho z největších teleskopů světa (VLT – Very Large Telescope) se podařilo prokázat, že planeta TOI-6894b skutečně existuje a obíhá svou maličkou mateřskou hvězdu – tu vůbec nejmenší, u které kdy byla obří planeta pozorována.

Plynný obr s chladnou hlavou

TOI-6894b má velikost srovnatelnou se Saturnem, ale jen asi poloviční hmotnost. Kolem své hvězdy oběhne za pouhé tři dny – tedy mnohem rychleji než planeta v naší sluneční soustavě. A přestože je blízko svému slunci, její teplota je na poměry plynných obrů nezvykle nízká: jen asi 420 Kelvinů (tedy cca 150 °C). Většina podobných exoplanet bývá daleko žhavější.

Zdroj: Shutterstock

Vědci tápou: Jak to mohlo vzniknout?

Doposud uznávaná teorie tzv. akrece jádra říká, že nejdřív vznikne pevné jádro, které teprve později přitáhne plyn a vytvoří atmosféru. Jenže podle této teorie je vznik plynného obra u tak malé hvězdy prakticky nemožný. Její okolí totiž nemá dost „stavebního materiálu“.

Objev TOI-6894b tak nutí odborníky přehodnotit teorie o tom, jak planety vznikají. Možná se planeta tvořila pozvolně a nikdy nedosáhla „kritického bodu“, kdy se spustí masivní nasávání plynů. Nebo vznikla úplně jinak – z nestabilního disku hmoty, který se zhroutil sám do sebe.

Chemické okno do jiné atmosféry

Jednou z cest, jak záhadu rozluštit, je studium atmosféry této planety. Astronomové doufají, že jim TOI-6894b umožní poprvé detekovat v atmosféře exoplanety molekuly jako metan nebo dokonce čpavek. Právě nízká teplota dělá z této planety ideální cíl pro infračervené pozorování.

Atmosféra TOI-6894b už je zařazena do plánovaných pozorování pomocí vesmírného teleskopu James Webb (JWST), které by mělo proběhnout v příštích 12 měsících.