SpaceX dostalo zelenou pro masivní rozšíření Starlinku

Zatímco SpaceX už několik let buduje svou síť Starlink, v pozadí se rodí plán, který by mohl celý obor postavit na hlavu. Čína totiž u Mezinárodní telekomunikační unie zaregistrovala projekt satelitní konstelace, jejíž rozsah nemá v historii obdoby. V součtu jde o téměř dvě stě tisíc družic, které by v případě realizace vytvořily největší technickou strukturu, jaká kdy kolem Země existovala.

Za žádostí stojí nově založený čínský institut zaměřený na využití rádiového spektra a technologický vývoj. Ten si nechal zaregistrovat dvě samostatné sítě, označené CTC-1 a CTC-2. Každá z nich má mít kapacitu přes 96 tisíc satelitů. Dohromady jde o číslo, které je čtyřikrát vyšší než maximální velikost, jakou americké úřady povolily síti Starlink.

Pro představu. Starlink má dnes na oběžné dráze něco přes devět tisíc satelitů a jeho dlouhodobý strop je nastaven zhruba na padesát tisíc. Čínský plán by tuto hranici překonal s obrovským náskokem.

Zdroj: Shutterstock

Co má taková síť vlastně dělat

Oficiální dokumenty zatím nemluví o jediném konkrétním účelu. Naopak z nich vyplývá, že čínská konstelace má být víc než jen internet z vesmíru. Satelity mají využívat široké spektrum frekvencí a obíhat Zemi v několika výškových hladinách. Část z nich má létat relativně nízko, podobně jako Starlink, což je ideální pro rychlý datový přenos. Další ale mají být umístěny na výrazně vyšších drahách, kolem dvaceti tisíc kilometrů nad povrchem.

Taková kombinace dává smysl spíš u komplexní infrastruktury než u jediné služby. Vyšší dráhy se používají pro navigaci, globální pokrytí, komunikaci na dlouhé vzdálenosti i vojenské a zpravodajské účely. I proto se mezi odborníky stále častěji objevuje názor, že CTC není jen civilní internetový projekt.

Tuto úvahu posiluje i zapojení Nanjingské univerzity letectví a kosmonautiky, která dlouhodobě spolupracuje s čínským obranným průmyslem. V praxi by tak mohla vzniknout síť, která by sloužila zároveň komerčně i strategicky.

Proč to znepokojuje Washington

Americké úřady sledují čínské kroky ve vesmíru s čím dál větší pozorností. Podle Federální komunikační komise už nejde jen o technologickou soutěž, ale o soupeření o kontrolu nad klíčovou infrastrukturou budoucnosti. Kdo má satelity, má výhodu v komunikaci, navigaci, sledování pohybu i v řízení krizí.

Satelitní sítě dnes nejsou jen o připojení v odlehlých oblastech. Stojí za nimi globální ekonomika, lodní doprava, finanční systémy i armády. Oběžná dráha a rádiová pásma jsou omezený prostor a kdo si je obsadí dřív, získává náskok na desítky let.

Je tu ale i praktická stránka věci. Mezinárodní pravidla říkají, že registrovaná síť musí začít skutečně vznikat. Do dvou let musí být ve vesmíru alespoň desetina plánovaných satelitů, do pěti let polovina a do sedmi let kompletní systém. U projektu o téměř 200 tisících družic by to znamenalo tempo startů, jaké svět zatím nezažil.

A právě tady se ambice střetávají s realitou. Současné čínské satelitní projekty, jako Guowang nebo Qianfan, zatím postupují pomalu. Qianfan má na oběžné dráze sotva něco přes sto satelitů a stále není v běžném provozu.