Umělá inteligence se z nového nástroje pro „hračičky“ stala běžnou součástí pracovního dne. ChatGPT, Gemini, Copilot nebo Claude dnes používá více než 75 % profesionálů – od rychlých kontrol pravopisu až po kompletní návrhy textů. AI výrazně usnadňuje psaní, ale otázkou zůstává: prospívá takové využití komunikaci mezi manažery a jejich týmy?

Právě na tuto problematiku se zaměřila studie vědců Anthonyho Comana z University of Florida a Petera Cardona z University of Southern California. Na vzorku více než 1 100 pracovníků zkoumali, jak lidé vnímají e-maily, které vznikly s různou mírou pomoci AI. Zatímco u nenápadné editace se reakce nesly spíše v pozitivním duchu, u zpráv s vysokou mírou asistence AI došlo k výraznému poklesu důvěry v jejich odesílatele.

Dokonalé, ale méně lidské

Když manažer použije AI jen na gramatickou úpravu, zprávy jsou považovány za profesionální i upřímné. Pokud ale AI začne ovlivňovat tón nebo kompletně psát obsah, zaměstnanci mají tendenci hodnotit nadřízeného jako méně schopného, líného nebo dokonce neupřímného. Výzkum ukázal, že u vysoce „AI psaných“ zpráv považovalo manažera za upřímného jen 40–52 % lidí, zatímco u nízké úrovně asistence to bylo 83 %.

Zdroj: Shutterstock

Podobně se měnila i vnímaná profesionalita: zatímco 95 % hodnotilo nízko-asistované zprávy jako profesionální, u těch s vysokou mírou AI pomoci to kleslo na 69–73 %.

Rozdíl mezi vlastní a cizí zkušeností

Zajímavým zjištěním bylo, že lidé jsou k sobě samým shovívavější. Pokud sami využijí AI, hodnotí svou komunikaci pozitivně bez ohledu na míru asistence. Když ale hodnotí zprávy jiných, zejména svých šéfů, míra využití AI najednou hraje velkou roli. Tento „percepční rozdíl“ je podle autorů klíčový: zatímco zaměstnanci AI vnímají jako nástroj, u manažerů může její nadužívání vyvolat podezření z lenosti či nezájmu.

Kdy je AI vhodná – a kdy ne

Studie doporučuje, aby manažeři využívali AI hlavně u rutinních a informačních zpráv – například u připomínek schůzek nebo faktických oznámení. Naopak u e-mailů, kde jde o vztahy, motivaci, gratulace nebo osobní zpětnou vazbu, je lepší spolehnout se na vlastní slova. Autenticita a osobní tón jsou totiž v těchto situacích pro zaměstnance zásadní.

Riziko ztráty důvěry

Výzkum tak potvrzuje, že AI není jen technologická vychytávka, ale také faktor, který může měnit dynamiku vztahů na pracovišti. Manažer, který příliš spoléhá na umělou inteligenci, riskuje, že jeho zprávy budou sice na první pohled perfektní, ale zároveň prázdné a méně důvěryhodné. A právě důvěra – postavená na schopnosti, upřímnosti a integritě – zůstává klíčovým stavebním kamenem efektivního vedení týmu.

Umělá inteligence se stala mocným pomocníkem v komunikaci, ale její použití vyžaduje citlivý přístup. Pokud manažeři sáhnou po AI jen jako po stylistickém leštiči, zprávy působí profesionálně a nenarušují důvěru. Jakmile ale nechají umělou inteligenci psát celé texty, riskují, že jejich týmy začnou pochybovat o jejich schopnostech i zájmu. A to může mít dlouhodobé následky, které žádná dokonalá formulace nevyváží.