Problém, kterému čelí elektromobilita v Evropě, má několik kořenů. Jedním z nejvýznamnějších faktorů bylo náhlé ukončení státní podpory pro nákup elektromobilů v Německu na konci minulého roku. Bez varování, bez přípravy – to byl krok, který překvapil nejen spotřebitele, ale i celé automobilové odvětví. Místo očekávaného růstu poptávky po elektromobilech došlo k prudkému poklesu, což potvrzují i nejnovější čísla.

Joachim Müller, ředitel automobilové skupiny Müller z Lebachu, popisuje tuto situaci ve svém showroomu: „Prodeje elektromobilů jsou v současné době velmi slabé. Stále jsou dražší než tradiční vozy se spalovacím motorem a zákazníci jim prostě nedůvěřují.“ Dodává, že zákazníci, kteří si přeci jen elektromobil zakoupí, se často setkávají s nedůvěřivými reakcemi okolí a musí obhajovat své rozhodnutí.

Hlavní obavy: cena a rychlé stárnutí technologie

Jedním z klíčových problémů, které velmi odrazují zákazníky, je obava z baterií jako takových. Akumulátory, které tvoří podstatnou část ceny elektromobilu, podléhají rychlým inovacím. Nové modely přinášejí neustále lepší a efektivnější baterie, což má za následek dramatický pokles hodnoty starších modelů. Tento fenomén, známý jako „rychlý pokles zůstatkové hodnoty“, znepokojuje potenciální kupce. „Pokud si dnes někdo koupí elektromobil, neví, jakou bude mít hodnotu za pět let, nebo zda vůbec najde kupce,“ vysvětluje Müller.

Tato nejistota se projevila i v číslech: v první polovině roku 2024 tvořily elektromobily pouhých 12,5 % všech nově registrovaných vozů v Německu, což je pokles oproti 18,4 % v roce 2023. A zatímco v některých částech Evropy elektromobily zaznamenávají velmi mírný růst, Německo se ocitá hluboko pod evropským průměrem.

Důsledky pro automobilový průmysl a dodavatelské řetězce

Klesající poptávka po elektromobilech má hluboké dopady nejen na samotné výrobce, ale i na celou dodavatelskou infrastrukturu. Výrobní řetězce automobilového průmyslu jsou složitě propojené a jakmile se sníží zájem o finální produkt, zasáhne to i subdodavatele. Podle profesora Klause-Jürgena Schmidta z Institutu pro výrobní a logistické systémy (IPL) v Saarbrückenu právě dodavatelé nejvíce pociťují tento pokles poptávky.

Zdroj: Shutterstock

„Když klesá poptávka po elektromobilech, není zasažen jen výrobce automobilů, ale i celý dodavatelský řetězec,“ říká Schmidt. „Podniky musí přizpůsobit své výrobní procesy a produktová portfolia, což vyžaduje nejen velké investice, ale mnohdy i čas na získání nových odborných znalostí.“

Schmidt také zdůrazňuje, že klíčovým problémem zůstává politická nejistota. „Firmy nemohou dlouhodobě plánovat, protože vládní podpory se mění, což poptávku také výrazně ovlivňuje. 

Návrh na novou státní podporu v Německu

Na tomto pozadí představuje saarländský ministr hospodářství Jürgen Barke v Bundesratu nový návrh na obnovu státní podpory pro elektromobily. Součástí tohoto návrhu je i nová finanční pobídka pro kupce elektromobilů a zřízení zvláštního fondu na podporu elektromobility. Podle Barkea je státní podpora nevyhnutelná, pokud chtějí znovu nastartovat trh a podpořit investice do infrastruktury.

Odborníci, jako profesor Schmidt, na tento krok pohlížejí s určitou mírou skepse, přesto však uznávají, že za správných podmínek by nová podpora mohla opět dodat trhu potřebný impuls. „Státní podpora sama o sobě není řešením, ale v kombinaci s dlouhodobou vizí a jasně definovanými cíli může pomoci stabilizovat situaci a poskytnout průmyslu potřebnou jistotu,“ dodává Schmidt.

Navzdory všem snahám a investicím zůstává budoucnost elektromobility v Německu, ale i v celé Evropě nejistá. Podíl elektrických vozidel například na německých silnicích je stále zanedbatelný – pouhá tři procenta z celkových 50 milionů registrovaných vozidel. Přesto se někteří odmítají této iluze vzdát. Inovace v oblasti baterií, rozvoj nabíjecí infrastruktury a možné politické změny mohou v následujících letech přinést oživení, ale také může nastat postupný zánik a odchod k rozumnějším konceptům.