Bezpečí jako záminka: Brusel chce skenovat zprávy, sledovat hranice a řídit vás

12. září má Rada EU zveřejnit své konečné stanovisko k dánské verzi návrhu, který už nyní rozděluje evropské státy i odbornou veřejnost. Návrh se tváří jako nástroj proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí (CSAM), kritici ho však oprávněně označují za bezprecedentní zásah do soukromí.

Přibývají hlasy proti

Ještě donedávna patřily Belgie a Česká republika mezi státy, které se v debatě držely spíše opatrně. Nyní ale oba tyto státy přešly mezi odpůrce. Belgická vláda dokonce označila návrh za „monstrum, které postupně pohltí vaše soukromí a nelze ho nijak zkrotit“. Stejně odmítavý postoj už dříve zaujaly Rakousko, Nizozemsko a Polsko.

Na straně zastánců zůstává stále většina – podle aktuálních informací patnáct členských států, včetně velkých hráčů jako Francie, Itálie či Španělsko. Podpora z Paříže je přitom klíčová: francouzští europoslanci podle zdroje serveru TechRadar uvedli, že by návrh „v zásadě podpořili“.

Nejistou kartou je Německo. Podle kuloárních informací Berlín zvažuje, že se hlasování zdrží. To by oslabovalo pozici dánského předsednictví, i kdyby se mu podařilo posbírat potřebnou většinu hlasů.

Jak moc to bude škodit běžným lidem?

Pokud by se Chat Control podařilo prosadit, všechny multimediální soubory a odkazy sdílené přes aplikace jako WhatsApp, Messenger či Signal by musely být povinně skenovány kvůli odhalování zakázaného obsahu. Ironií zůstává, že účty vládních a vojenských institucí mají být z této povinnosti vyňaty, což akorát přidává na síle tvrzením, že tato legislativa má skutečně za cíl kompletně sledovat obyvatelstvo v Evropě jako celek. 

Pro uživatele by to v praxi znamenalo, že jejich soukromá komunikace by mohla být monitorována od října 2025 – a to bez ohledu na to, zda používají end-to-end šifrování.

Největší kámen úrazu: šifrování

Debata se soustředí především na otázku šifrování, které je považováno za základní pilíř digitální bezpečnosti. Právě díky němu je možné posílat zprávy a data tak, aby je nedokázal číst nikdo nepovolaný – ani poskytovatel služby. Šifrování chrání nejen běžné uživatele, ale i novináře, advokáty, lékaře či aktivisty.

Odborníci napříč obory, od vývojářů přes kryptografy až po aktivisty za digitální práva, varují, že povinné skenování obsahu v podstatě není možné bez oslabení šifrování. Jakmile se prolomí jeho integrita, vznikne riziko, že se otevřou zadní vrátka i pro hackery nebo cizí státy. Ovšem již samotný návrh je velice zvláštní a čirou náhodou přichází v době, kdy se přitvrzuje digitální cenzura na sociálních sítích. V CDR doplňujeme, že Evropa nemusí pátrat po vnějších protivnících. Při vymýšlení podobných opatření, které pouze škodí obyčejným lidem, je sama sobě největším nepřítelem.