Může odsolování vody zachránit zemědělství v suchých oblastech?
Když vedra pálí více než kdy dříve
Ralph Loya, farmář z texaského El Pasa, musel čelit výzvám, které by před pár desetiletími zněly jako sci-fi. Léto 2024 bylo v jeho kraji rekordně horké – červen i srpen překonaly historické teplotní maxima a více než 50 dní překročilo 38 °C. Nedostatek vody a intenzivní sucho znamenaly, že zavlažování jeho polí bylo dražší a komplikovanější než kdykoli předtím.
Loya na svých pozemcích pěstuje kukuřici, okru, melouny a okurky. Pro zavlažování používal slanější podzemní vodu z vlastní studny. Kukuřice, citlivá na vysoký obsah soli, však postupně uvadala, a drahá komunální voda situaci příliš neřešila.
Hledání řešení: Odsolování vody
V oblasti západních a jihozápadních USA, která zásobuje většinu zemědělských produktů jako hovězí maso, mléčné výrobky, ořechy nebo zeleninu, se krize vody prohlubuje. Zemědělci začali upouštět od tradičních plodin, prodávají stáda a instalují moderní zavlažovací systémy. Novinkou posledních let je výzkum, zda by odsolování slanějších podzemních vod mohlo být dostupné a efektivní i pro farmáře.
Technologie odsolování, typicky využívaná u mořské vody, se nyní zaměřuje na méně slané podzemní vody z akviferů. V USA již existují desítky odsolovacích zařízení, například v Texasu nebo Kalifornii, ale jejich provoz byl doposud příliš drahý na použití v zemědělství.
Zdroj: Shutterstock
Odsolování přímo na farmách?
Nové projekty, financované například americkým Úřadem pro rekultivaci a Národní aliancí pro inovace ve vodním hospodářství (NAWI), testují malé decentralizované odsolovací systémy, které by mohly fungovat přímo na farmách. Jedním z pilotních míst je právě Loyova farma, kde bude odsolovací zařízení využívat proces reverzní osmózy.
Reverzní osmóza odstraňuje soli z vody tlakem přes polopropustnou membránu. Zbývající slaný odpad však představuje výzvu – vyžaduje likvidaci, která je nákladná a environmentálně problematická. Výzkum se proto zaměřuje na minimalizaci tohoto odpadu nebo jeho zpracování na hodnotné suroviny, jako je lithium nebo hořčík.
Výhled do budoucna
Ačkoli je odsolování nadějnou technologií, není bez problémů. Náklady na výrobu odsolené vody jsou stále vysoké – až 800 dolarů na akr-stopu vody. Pro farmáře pěstující plodiny s vysokou hodnotou, jako jsou ořechy nebo vinná réva, však může být ekonomicky zajímavé.
Další výzvou je zachování minerálů potřebných pro rostliny, které reverzní osmóza odstraňuje. Pokročilé technologie, jako je elektrodialýza nebo speciální membrány, však nabízejí řešení, jak vodu nejen odsolit, ale i udržet její kvalitu pro zemědělské účely.
Odsolování jako součást většího plánu
Experti upozorňují, že odsolování není všelékem. Zároveň je nutné zlepšit další aspekty hospodaření s vodou, například zadržování dešťové vody nebo opravu zastaralé infrastruktury. Pokud však bude odsolování použito chytře a v kombinaci s dalšími opatřeními, může významně pomoci zmírnit důsledky klimatických změn na zemědělství.
Budoucnost Loyovy farmy a dalších podobných projektů ukáže, zda může odsolování poskytnout farmářům tolik potřebnou vodu pro zachování jejich obživy – a zároveň být šetrné k přírodě.
Diskuse ke článku Může odsolování vody zachránit zemědělství v suchých oblastech?