Jaký je plán NASA?

NASA ve spolupráci s dalšími mezinárodními agenturami, včetně evropské ESA, japonské JAXA a kanadské CSA, plánuje udržet ISS v provozu do roku 2030. V červnu 2023 udělila NASA společnosti SpaceX kontrakt na vývoj deorbitního vozidla, které by mělo stanici bezpečně nasměrovat k návratu na Zemi. Toto vozidlo by mělo být založeno na technologii vesmírné lodi Dragon a jeho hlavním úkolem bude řídit sestup více než 450tunové stanice do oblasti jižního Tichého oceánu, kde se často likvidují velké satelity a vesmírné objekty.

Problémy s ruskou účastí

I když Rusko v roce 2022 formálně prodloužilo svůj závazek k ISS do roku 2028, objevují se spekulace o tom, co bude následovat po tomto datu. Jak poznamenává Robyn Gatesová, ředitelka programu ISS, NASA sice doufá, že Rusko svůj závazek prodlouží až do roku 2030, ale nemá v tomto ohledu žádné záruky. Rusko čelí v rámci svého vesmírného programu značným výzvám a jeho budoucnost po roce 2028 je nejistá. Jak bylo zmíněno, pokud by Rusko opustilo ISS v roce 2028, Roskosmos by zůstal bez velkého programu lidských letů do vesmíru, což by mělo závažné dopady na jeho vesmírnou činnost.

Ruské a americké segmenty ISS jsou na sobě závislé. Zatímco americká část stanice zajišťuje většinu energie a udržuje její orientaci, Rusko má na starosti udržování její nadmořské výšky a úhybné manévry kvůli vesmírnému smetí. V tomto smyslu je spolupráce klíčová, což znamená, že pokud by Rusko odešlo dříve, než NASA plánuje ukončení mise, mohlo by to mít značné technické a logistické dopady.

Zdroj: Shutterstock

Napětí mezi Západem a Ruskem

Politické napětí mezi Západem a Ruskem situaci příliš neulehčuje. Válka na Ukrajině eskalovala vztahy mezi Ruskem a západními zeměmi, přičemž Moskva neváhá využívat své postavení ve vesmírném programu jako nástroj vyjednávání. Například Dmitrij Rogozin, bývalý šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos, často hrozil, že Rusko opustí ISS, zejména v reakci na západní sankce. Rogozin byl odvolán v roce 2022 a na jeho místo nastoupil Jurij Borisov, bývalý místopředseda vlády, který naštěstí přinesl stabilnější přístup k mezinárodní spolupráci ve vesmíru.

Přestože je pravděpodobné, že Rusko nebude schopno vybudovat vlastní vesmírnou stanici do roku 2028, což by ztížilo jeho odchod z ISS, nelze tuto možnost zcela vyloučit. Tiangong, čínská vesmírná stanice, která byla nedávno dokončena, není z ruských startovacích míst přístupná, a tak by ruský vesmírný program ztratil významný cíl pro své lidské lety.

Scénáře budoucnosti ISS

Ken Bowersox, přidružený administrátor NASA pro vesmírné operace, v několika rozhovorech naznačil, že NASA je připravena na různé scénáře, pokud se Rusko rozhodne odejít z ISS před rokem 2030. Jakýkoliv odchod Ruska by si vyžádal technické úpravy na americké straně, případně by se hledaly jiné způsoby, jak udržet stanici v bezpečí a funkčnosti bez ruské podpory.

V ideálním případě by NASA ráda viděla pokračování ISS až do roku 2030, kdy by byla nahrazena soukromými vesmírnými stanicemi, které jsou v současné době ve vývoji. NASA již investovala do několika komerčních projektů, které mají ambici vytvořit soukromé orbitální stanice, jež by mohly sloužit vědeckému výzkumu i turistice. Udržení ISS v chodu do té doby je však klíčové pro to, aby nevznikla mezera ve výzkumu na nízké oběžné dráze Země.

Co nás čeká?

Budoucnost Mezinárodní vesmírné stanice zůstává v rukou mezinárodní spolupráce a politických rozhodnutí. Zatímco technické výzvy spojené s ukončením mise jsou zvládnutelné, geopolitická situace může způsobit komplikace. NASA a její partneři zůstávají v naději, že Rusko svůj závazek prodlouží a ISS bude moci bezpečně ukončit svůj provoz podle plánu.

ISS je místem, kde navzdory politickým sporům astronauti a kosmonauti spolupracují, což dává lidstvu naději, že věda může spojovat i v dobách globálních konfliktů. Jak bude tento příběh pokračovat, je otázkou času – a možná i překvapivých zvratů na cestě k roku 2030.