Bezosádková pozemní vozidla Uran-9 byla poprvé představena veřejnosti v roce 2016 na výstavě Army 2016. Ruský vojensko-průmyslové komplex následně do konce roku 2016 objednal celkem 20 těchto pozemních bojových dronů. Kompletní jednotku tvoří čtyři Urany-9, mobilní řídící stanoviště a dva tahače s návěsy pro transport.

Pozemní bojový dron Uran-9 váží kolem 10 tun a disponuje rozličnými zbraněmi. Má rychlopalný kanón ráže 30 mm, který je spřažený s kulometem ráže 7,62 mm. Dále může nést čtyři protitankové střely Ataka a čtyři protivzdušné střely Igla.

I po senzorové stránce je na tom celkem slušně. Uran-9 má termální senzory, kamery pro denní/noční režim, laserový dálkoměr a je vybaven systémem pro automatické rozpoznávání a sledování cílů.

No a na závěr je třeba zmínit, že je dálkově ovládán pomocí radiového rozhraní. A tady tkví zároveň i ten největší problém. Ruská armáda se totiž rozhodla tyto pozemní bojové drony pořádně otestovat přímo ve válce, na bojišti v Sýrii. A výsledky nedopadly nijak slavně.

Výsledky bojového nasazení vozidel Uran-9 na bojišti v Sýrii je takové, že tyto pozemní bojové drony nejsou schopny splnit úkoly v konkrétních typech bojových operací, pro které byly tyto bojové prostředky primárně vyvíjeny. Ruští vojáci měli velké potíže s dálkovým ovládáním těchto strojů. V městské zástavbě je vozidlo Uran-9 dálkově ovladatelné na vzdálenost 300 až 500 metrů od operátora.

Při zkoušení dálkového ovládání zaznamenali ruští vojáci 17 krátkodobých výpadků spojení (až na 1 minutu) a 2 kritické přerušení spojení (až na 1,5 hodiny). Vojákům se dále nelíbilo ovládání 30 mm rychlopalného kanónu 2A72. Kanón reagoval v určitých případech se zpožděním nebo nereagoval vůbec na pokyn k palbě. Dále Uran-9 není schopen střelby za jízdy, což výrazně snižuje jeho schopnost účinně bojovat.

A jako poslední si vojáci stěžovali i na nízkou spolehlivost podvozku. V podmínkách, jaké panují v městských oblastech na bojišti v Sýrii, by byl Uran-9 brzy nepojízdný.

Na druhou stranu, jde o první generaci ruských pozemních bojových dronů a nasazení na reálném bojišti mělo odhalit jejich nedostatky. Nevypadá to ani na to, že by Rusko na vývoj robotických zbraní napěchovaných elektronikou v budoucnosti rezignovalo. Samotný prezident Vladimír Putin prohlásil, že rozvoj umělé inteligence je klíčem k budoucímu ovládnutí světa.