Výzkumné týmy ze čtyř amerických univerzit představily zařízení, které posouvá hranice toho, co si lze pod pojmem mozkový implantát představit. Systém s názvem BISC je postavený na jediném čipu o tloušťce přibližně listu tvrdšího papíru. Tento čip se vkládá do prostoru mezi lebku a mozkovou kůru, kde se přizpůsobí jejímu povrchu a dokáže zachytit nebývale vysoké množství dat z mozku. Díky tomu může sloužit jako vysílač i přijímač informací mezi nervovou soustavou a umělou inteligencí.

Miniaturizace, která mění pravidla hry

Základní rozdíl oproti dosavadním řešením spočívá v tom, že BISC není složený z několika těžkopádných modulů. Celá elektronika je zabalená do jednoho křemíkového čipu o objemu přibližně tří kubických milimetrů. Obsahuje radio vysílač, obvody pro příjem energie, správu napájení i tisíce elektrod, které snímají a stimulují mozkovou aktivitu. Přes speciální bezdrátové spojení umí přenášet datové toky rychlostí, které dnes nemá žádné jiné klinicky vyvíjené zařízení.

Zdroj: Shutterstock

Tato propustnost je klíčová. Umožňuje posílat do výpočetních systémů EEG signály s takovým rozlišením, že je možné trénovat pokročilé modely strojového učení na dekódování záměrů, slovních představ i složitějších mentálních procesů. Práce neurologických týmů navíc ukazuje, že zařízení dokáže nejen číst, ale také precizně stimulovat konkrétní oblasti mozku. Díky tomu může jednou pomoci lidem po úrazech, při epilepsii nebo u pacientů s poruchami řeči a hybnosti.

Jak blízko je reálné využití

Přestože v tuto chvíli probíhají pouze krátkodobé zkoušky během neurochirurgických zákroků, přístroj se v praxi jeví stabilně. Jeho tvůrci zdůrazňují, že díky absenci drátů vedoucích z mozku ven se snižuje riziko komplikací a také dlouhodobého poškození tkáně. Implantát funguje jako jemná vrstva, která leží přímo na kůře, nedělá v hlavě prostor navíc a tělo ji nemusí obestavovat jizvou.

V preklinických testech se zařízení uplatnilo při záznamech motorických a vizuálních oblastí mozku. Data z těchto experimentů posloužila ke školení AI modelů, které následně dokázaly velmi přesně rekonstruovat záměry pohybu nebo vizuální vjemy. Výzkumníci tak ověřili, že vysoké množství elektrod a jejich rychlý přenos dat není jen technický úspěch, ale přináší reálný posun v tom, co je možné z mozku získat bez invazivních jehlových elektrod.

Co může následovat

Tato technologie vznikla původně v programu DARPA zaměřeném na nové architektury implantátů, které budou dost malé a zároveň výkonné pro dlouhodobé použití. Zúčastněné univerzity spolu se startupem Kampto Neurotech nyní pracují na verzi určené pro vědecké týmy i na budoucí klinické aplikace. Pokud se podaří vyřešit dlouhodobou stabilitu a regulaci, takto tenké implantáty mohou zásadně změnit způsob, jakým se lidé s neurologickými problémy pohybují, komunikují nebo obnovují ztracené schopnosti.

Zároveň se otevírá i otázka, jak běžná populace přijme myšlenku přímého propojení s AI. Vědci upozorňují, že jde především o zdravotnickou technologii, která má vracet funkce lidem, kteří přišli o řeč, zrak nebo možnost hýbat se. Teprve až klinické výsledky ukážou, nakolik může být podobné zařízení využitelné i mimo medicínu. Pokud se však potvrdí očekávaný potenciál, BISC nastaví směr, kterým se bude vývoj mozkových implantátů v následujících letech ubírat.