Rodina raketometů TOS (označovaných taktéž jako těžké reaktivní plamenomety) už obsahuje dva zbraňové systémy, a to TOS-1 Buratino a TOS-1A Solncepjok. Novější verze TOS-1A Solncepjok může vypálit v jedné salvě celkem 24 raket ráže 220 mm, jejichž maximální dosah je kolem 6 km. Munice má dvojici náloží. První exploze rozptýlí do okolí směs tekutého propylnitrátu a hořčíkového prášku a následně ji druhá nálož zapálí. Vznikne tak učiněné peklo, jež žádný živý tvor nemůže přežít.

Zbraň je určena na prorážení linie protivníka, kdy je protivníkova pěchota v zákopech, bunkrech a palebných postaveních. Salva z termobarické zbraně TOS-1 je schopna vyčistit od života plochu o rozloze 200x400 metrů. V obranné linii protivníka tak vznikne díra, které následně útočník využije k průlomu. Nemusíme asi dodávat, že použití takovéto zbraně má značně demoralizující vliv na okolní jednotky.

Raketomety TOS byly využity v boji na konci éry Sovětského svazu v Afghánistánu. Dále Rusko tyto termobarické zbraně nasadilo při válce v Čečensku. Nejnověji tyto zbraně využila Sýrie a Irák v boji proti Islámskému státu.

Podle koncepce raketometu TOS-2 půjde o termobarickou zbraň využívající podvozek z platformy Armata. Na platformě Armata vznikl např. tank T-14 a počítá se s ní pro další obrněná vozidla (TOS-1A využívá podvozek z tanku T-72). TOS-2 bude moci vypálit až 24 raket a pojme tříčlennou posádku. A co dál? Nový TOS-2 bude mít novější elektroniku a senzorové systémy a lze očekávat, že i větší dosah.